Text* 1: Sukadeva Gosvami pravil: Můj milý králi, Mucukunda, který takto získal milost Pána Krsny, Ho obřadnĕ obešel a poklonil se Mu. Potom tento milovaný potomek Iksvakua vyšel ústím jeskynĕ ven.

Text 2: Když Mucukunda vidĕl, že se všechny lidské bytosti, zvířata, stromy a rostliny nesmírnĕ zmenšily, a tak si uvĕdomil, že se přiblížil vĕk Kali, odešel smĕrem na sever.

Text 3: Rozvážný král, zbavený hmotné společnosti a pochyb, byl přesvĕdčen o hodnotĕ askeze. Pohroužil svou mysl do Pána Krsny a přišel k hoře Gandhamadana.

Text* 4: Tam došel do Badarikasramu, sídla Pána Nara-Narayana, kde vytrvale snášel všechny duality a klidnĕ uctíval Nejvyššího Pána Hariho tvrdou askezí.

Text 5: Pán se vrátil do Mathury, stále obklíčené Yavany. Pak zničil vojsko barbarů a začal odvážet jejich cennosti do Dvaraky.

Text* 6: Zatímco bylo bohatství odváženo voly a muži pod vedením Pána Krsny, objevil se tam Jarasandha v čele dvaceti tří vojsk.

Text* 7: Ó králi, když oba Madhavové uvidĕli prudké vlny nepřátelského vojska, napodobili lidské chování a rychle utekli.

Text* 8: Opustili hojné bohatství, nebojácní ale předstírající strach, vzdálili se mnoho yojan na svých lotosu podobných nohách.

Text* 9: Když Je mocný Jarasandha vidĕl prchat, hlasitĕ se zasmál a potom Je pronásledoval s vozataji a pĕšáky. Nechápal vznešené postavení obou Pánů.

Text* 10: Oba Pánové, zdánlivĕ vyčerpaní bĕhem na dlouhou vzdálenost, vylezli na vysokou horu jménem Pravarsana, kterou Pán Indra zalévá neustálým deštĕm.

Text 11: Ačkoliv Jarasandha vĕdĕl, že se skrývají na hoře, nedokázal po najít jedinou Jejich stopu. Proto, ó králi, rozmístil na všech stranách palivové dříví a horu zapálil.

Text 12: Oba potom náhle seskočili z hořící hory vysoké jedenáct yojan a dopadli na zem.

Text* 13: Nevidĕni svým protivníkem či jeho následovníky, ó králi, se ti dva nejvznešenĕjší Yaduovci vrátili do svého mĕsta Dvaraky, která mĕla jako ochranný příkop oceán .

Text* 14: Jarasandha se navíc mylnĕ domníval, že Balarama a Kesava uhořeli. Stáhl tedy své obrovské vojsko a vrátil se do království Magadha.

Text 15: Raivata, majestátní vládce Ānarty, provdal svou dceru Raivati za Pána Balaramu, jak mu přikázal Pán Brahma. O tom již byla řeč.

Text 16-17: Ó hrdino mezi Kuruovci, samotný Nejvyšší Pán Govinda se oženil s Bhismakovou dcerou Vaidarbhi, který byla přímou expanzí bohynĕ štĕstí. Pán to učinil podle její touhy a přitom porazil Salvu a ostatní krále, kteří se přidali k Sisupalovi. Zatímco všichni přihlíželi, Sri Krsna unesl Rukmini přesnĕ jako Garuda smĕle ukradl nektar polobohům.

Text 18: Král Pariksit pravil: Nejvyšší Pán se oženil s Rukmini, krásnou dcerou Bhismaky způsobem zvaným raksasa – nebo jsem to tak slyšel.

Text 19: Můj pane, přeji si slyšet, jak nezmĕrnĕ mocný Pán Krsna unesl svou nevĕstu a přitom porazil krále jako Magadha a Salva.

Text* 20: Který zkušený posluchač, ó brahmano, by mohl být kdy nasycen naslouchání zbožným, okouzlujícím a vždy čerstvým námĕtům o Pánu Krsnovi, které odstraňují nečistotu svĕta?

Text* 21: Sri Badarayani pravil: Král jménem Bhismaka, mocný vládce Vidarbhy, mĕl pĕt synů a jednu dceru s půvabnou tváří.

Text* 22: Rukmi byl prvorozený syn, následovaný Rukmarathou, Rukmabahuem, Rukmakesou a Rukmamalim. Jejich sestra byla vznešená Rukmini.

Text 23: Když Rukmini slyšela o Mukundovĕ sličnosti, moci, transcendentální povaze a majestátu od návštĕvníků paláce, kteří na Nĕho pĕli chválu, rozhodla se, že pro ni bude dokonalý manžel.

Text 24: Pán Krsna vĕdĕl, že Rukmini vlastní inteligenci, příznivé tĕlesné znaky, krásu, správné chování a všechny ostatní dobré vlastnosti. Dospĕl k závĕru, že by pro Nĕho byla ideální manželkou a rozhodl se s ní oženit.

Text 25: Protože Rukmi nenávidĕl Pána, ó králi, zakázal členům své rodiny dát jeho sestru Krsnovi, ačkoliv si to přáli. Místo toho se rozhodl dát Rukmini Sisupalovi.

Text* 26: Tmavooká Vaidarbhi o tomto plánu vĕdĕla a nesmírnĕ ji vyvádĕl z klidu. Posoudila situaci a rychle poslala důvĕryhodného brahmanu ke Krsnovi.

Text* 27: Když brahmana dorazil do Dvaraky, byl vrátnými uveden dovnitř a spatřil původní Osobnost Božství sedící na zlatém trůnu.

Text* 28: Když Sri Krsna, Pán brahmanů, spatřil tohoto brahmanu, sestoupil ze svého trůnu a usadil ho. Potom ho Pán uctil tak, jak je On sám uctíván polobohy.

Text* 29: Poté, co brahmana pojedl a odpočinul si, Sri Krsna, cíl svatých oddaných, přišel a zatímco vlastníma rukama masíroval brahmanovy nohy, trpĕlivĕ se ho takto dotazoval.

Text 30: (Nejvyšší Pán pravil:) Ó nejlepší ze vznešených brahmanů, probíhají tvé náboženské činnosti schválené staršími autoritami bez velkých obtíží? Je tvá mysl vždy plnĕ spokojená?

Text* 31: Když je brahmana spokojen se vším, co se k nĕmu dostane, a neodchýlí se ze svých náboženských povinností, právĕ ty náboženské zásady se stanou jeho krávou plnící přání, jež plní všechny jeho touhy.

Text 32: Nespokojený brahmana se neklidnĕ toulá z jedné planety na druhou, i když se stane králem nebes. Spokojený brahmana však klidnĕ odpočívá, třebaže nemusí nic vlastnit, a všechny jeho končetiny jsou prosté úzkosti.

Text 33: Opakovanĕ se uctivĕ klaním tĕm brahmanům, kteří jsou spokojeni se svým údĕlem. Jsou svatí, prostí pýchy, klidní a nejlepší dobrodinci všech živých bytostí.

Text* 34: Ó brahmano, stará se tvůj král o tvé blaho? Vskutku, ten král, v jehož zemi jsou občané šťastní a chránĕní, je Mi velmi drahý.

Text* 35: Odkud jsi přišel, po překročení nepřekonatelného moře, a za jakým účelem? Vysvĕtli Nám to vše, pokud to není tajné, a řekni Nám, co pro tebe můžeme udĕlat.

Text 36: Brahmana, takto dotázán Nejvyšším Pánem, Osobností Božství, který se vtĕluje, aby se vĕnoval svým zábavám, Mu všechno vyprávĕl.

Text 37: Sri Rukmini pravila (ve svém dopise čteném brahmanou): Ó kráso svĕtů, když jsem slyšela o Tvých vlastnostech, které vstupují do uší posluchačů a odstraňují jejich tĕlesnou úzkost, a když jsem také slyšela o Tvé kráse, jež plní všechny vizuální touhy přihlížejících, upřela jsem na Tebe svou nestoudnou mysl, ó Krsno.

Text* 38: Ó Mukundo, původem, povahou, krásou, poznáním, mládím, bohatstvím a vlivem se Ti nikdo nevyrovná kromĕ sebe samotného. Ó lve mezi muži, tĕšíš mysli celého lidstva. Která ušlechtilá, rozvážná a pro manželství zralá dívka z dobré rodiny by si Tĕ nevybrala za manžela, když k tomu nadešel vhodný čas?

Text* 39: Proto, můj drahý Pane, jsem si Tĕ vybrala za manžela, a odevzdávám se Ti. Prosím rychle přijeď, ó všemocný, a vem si mĕ za manželku. Můj drahý Pane s lotosovýma očima, nechť se Sisupala nikdy nedotkne hrdinova podílu jako šakal, který krade majetek lva.

Text 40: Pokud jsem dostatečnĕ uctívala Nejvyšší Osobnost Božství zbožnými činy, obĕťmi, dobročinností, obřady a sliby, a také uctíváním polobohů, brahmanů a guruů, potom nechť Gadagraja přijde a vezme si mou ruku, a ne Damaghosův syn či kdokoliv jiný.

Text 41: Ó nepřemožitelný, zítra před začátkem mého svatebního obřadu bys mĕl přijet nevidĕn do Vidarbhy a obklopit se vůdci svého vojska. Potom rozdrť Caidyovy a Magadhendrovy jednotky a ožeň se se mnou způsobem raksasa, získávaje mĕ svou statečností.

Text 42: Jelikož budu ve vnitřních komnatách paláce, můžeš si říkat: „Jak tĕ unesu pryč bez zabití nĕkterých tvých příbuzných?“ Já Ti však povím způsob: Den před svatbou je velké procesí k poctĕ božstva královské rodiny a v tomto procesí nová nevĕsta jede z mĕsta navštívit bohyni Giriju.

Text 43: Ó Pane s lotosovýma očima, vznešené duše jako Pán Siva touží koupat se v prachu Tvých lotosových nohou a tím zničit svou nevĕdomost. Jestli nebudu moci získat Tvou milost, prostĕ se vzdám své životní síly, jež bude oslabena tvrdou askezí, kterou budu provádĕt. Potom, po stovkách životů námahy, možná získám Tvou milost.

Text 44: Brahmana řekl: Toto je důvĕrná zpráva, kterou jsem přinesl, ó Pane Yaduovců. Prosím rozvaž, co musí být za tĕchto okolností učinĕno a učiň to hned.