pūrteṣṭa-datta-niyama-vrata-deva-vipra
gurv-arcanādibhir alaḿ bhagavān pareśaḥ
ārādhito yadi gadāgraja etya pāṇiḿ
gṛhṇātu me na damaghoṣa-sutādayo 'nye
pūrta — zbožnými činy (jako je rozdávání jídla brāhmaṇům, hloubení studní, a tak dále); iṣṭa — konáním obĕtí; datta — dobročinností; niyama — konáním obřadů (jako navštĕvování svatých míst); vrata — sliby askeze; deva — polobohů; vipra — brāhmaṇů; guru — a duchovních mistrů; arcana — uctíváním; ādibhiḥ — a ostatními činnostmi; alam — dostatečnĕ; bhagavān — Osobnost Božství; para — svrchovaný; īśaḥ — vládce; ārādhitaḥ — který přijal oddanou službu; yadi — pokud; gada-agrajaḥ — Kṛṣṇa, starší bratr Gady; etya — přicházející sem; pāṇim — ruku; gṛhṇātu — nechť si prosím vezme; me — moji; na — ne; damaghoṣa-suta — Śiśupāla, syn Damaghoṣi; ādayaḥ — a tak dále; anye — ostatní.
VÝZNAM: Ācaryové komentují tento verš takto: „Rukmini cítila, že nikdo nemůže získat Pána Krsnu úsilím v jediném životĕ. Proto dychtivĕ poukázala na zbožné činy, které vykonala v tomto a předchozích životech, s nadĕjí, že Sri Krsnu přesvĕdčí, aby přijel.“