Text 1-6: Sukadeva Gosvami pravil: Kalayavana spatřil Pána vycházet z Mathury jako vycházející mĕsíc. Pán byl se svou tmavĕ modrou pletí a žlutým hedvábným odĕvem nanejvýš krásný na pohled. Na hrudi mĕl znak Srivatsa a krk Mu zdobil drahokam Kaustubha. Jeho čtyři paže byly silné a dlouhé, mĕl stále radostný lotosu podobný obličej s očima růžovýma jako lotosy, krásnĕ zářivé tváře, čistý úsmĕv a blyštivé náušnice tvaru žraloka. Barbar si pomyslel: „Tato osoba musí být opravdu Vasudeva, neboť má vlastnosti, které Narada zmínil: znak Srivatsa, čtyři paže, oči jako lotosy, girlandu z lesních kvĕtin a je nesmírnĕ sličný. Nemůže to být nikdo jiný. Jelikož jde pĕšky a neozbrojen, budu s Ním bojovat beze zbraní.“ Takto se rozhodl a rozbĕhl se za Pánem, který se otočil a utíkal pryč. Kalayavana doufal, že Pána Krsnu chytí, přestože Ho nemohou dosáhnout velcí mystičtí yogi.

Text* 7: Pán Hari přivedl krále Yavanů daleko do horské jeskynĕ a vypadal přitom, že je v každém okamžiku témĕř na dosah Kalayavanových rukou.

Text* 8: Když Yavana pronásledoval Pána, zasypával Ho urážkami: „Narodil ses v yaduovské dynastii. Prchat Tĕ není hodné!“ Přesto Kalayavana nedokázal Pána Krsny dosáhnout, protože jeho hříšné reakce nebyly odstranĕné.

Text 9: Přestože byl Nejvyšší Pán takto urážen, vstoupil do horské jeskynĕ. Kalayavana také a spatřil tam spát jiného muže.

Text* 10: „Poté, co mĕ zavedl tak daleko, nyní zde leží jako nĕjaký svĕtec!“ Takto považující spícího muže za Pána Krsnu, ho ten zmatený pošetilec vší silou kopl.

Text* 11: Muž se probudil po dlouhém spánku a pomalu otevřel oči. Rozhlédl se a spatřil vedle sebe stojícího Kalayavanu.

Text 12: Probuzený muž byl rozhnĕvaný a vrhl pohled na Kalayavanu, jehož tĕlo zachvátily plameny. V jediném okamžiku, ó králi Pariksite, byl Kalayavana spálen na popel.

Text* 13: Král Pariksit pravil: Kdo byla ta osoba, ó brahmano? K jaké rodinĕ patřila a jaké mĕla schopnosti? Proč ten hubitel barbara ulehl ke spánku v jeskyni a čím synem byl?

Text* 14: Sukadeva Gosvami pravil: Mucukunda bylo jméno této vznešené osobnosti narozené v Iksvakuovĕ dynastii jako syn Mandhaty. Byl oddaný bráhmanské kultuře a vždy dodržel svůj slib v boji.

Text* 15: Mucukunda dlouho chránil polobohy na žádost Indry a ostatních polobohů, aby jim pomohl je ochránit, když byli sužováni démony.

Text* 16: Když polobozi získali za svého generála Karttikeyu, řekli Mucukundovi: „Ó králi, nyní můžeš zanechat své namáhavé povinnosti v podobĕ naší ochrany.

Text* 17: „Ó hrdino, opustil jsi bezpečné království ve svĕtĕ lidí a když jsi nás chránil, nedbal jsi na žádné ze svých osobních tužeb.

Text* 18: „Dĕti, královny, příbuzní, ministři, rádcové a poddaní, kteří byli tvými současníky, již nežijí. Všechny odnesl čas.

Text 19: „Nevyčerpatelný čas, mocnĕjší než mocní, je samotný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství. Jako pastevec pohánĕjící svá zvířata pohání smrtelné tvory jako svoji zábavu.

Text* 20: „Veškeré štĕstí tobĕ! Nyní si prosím vyber naše požehnání – cokoliv kromĕ osvobození, neboť to může udĕlit pouze neklesající Nejvyšší Pán, Visnu.“

Text 21: Takto oslovený král Mucukunda se uctivĕ rozloučil s polobohy a odešel do jeskynĕ, kde ulehl, aby si užil jimi udĕleného spánku.

Text* 22: Když byl Yavana spálen na popel, Nejvyšší Pán, vůdce Satvatů, se ukázal moudrému Mucukundovi.

Text 23-26: Když král Mucukunda hledĕl na Pána, vidĕl, že je tmavĕ modrý jako mrak, má čtyři paže, žlutý hedvábný odĕv, na hrudi znak Srivatsa a na krku jasnĕ zářící drahokam Kaustubha. Pána zdobila girlanda Vaijayanti, ukazoval svou sličnou, klidnou tvář, která přitahuje oči celého lidstva svými náušnicemi tvaru žraloků a láskyplnĕ se usmívajícím pohledem. Krása Jeho mladistvého tĕla byla nepřekonatelná a pohyboval se se vznešeností rozzuřeného lva. Vysoce inteligentní král byl přemožen Pánovou září, která svĕdčila o Jeho nepřemožitelnosti. Mucukunda se nejistĕ a váhavĕ zeptal Pána Krsny.

Text* 27: Sri Mucukunda pravil: Kdo jsi, který jsi přišel do této horské jeskynĕ v lese poté, co jsi kráčel po trnité zemi nohama mĕkkýma jako okvĕtní lístky lotosu?

Text* 28: Možná jsi energie všech mocných bytostí. Nebo jsi snad mocný bůh ohnĕ, bůh slunce, bůh mĕsíce, král nebes či vládnoucí polobůh nĕjaké jiné planety.

Text 29: Myslím, že jsi Nejvyšší Osobnost mezi třemi hlavními bohy, neboť rozptyluješ temnotu této jeskynĕ jako lampa rozptylující temnotu svým svĕtlem.

Text 30: Ó nejlepší z lidí, jestli si přeješ, prosím popiš nám, kteří dychtí naslouchat, pravdivĕ své zrození, činnosti a původ.

Text 31: Pokud jde o nás, ó tygře mezi lidmi, patříme do rodiny pokleslých ksatriyů, potomků krále Iksvakua. Mé jméno je Mucukunda, můj Pane, a jsem syn Yauvanasvy.

Text* 32: Byl jsem unaven po dlouhém bdĕní a mé smysly podléhaly spánku. Spal jsem tedy pohodlnĕ zde na tomto osamĕlém místĕ, dokud mĕ právĕ teď nĕkdo nevzbudil.

Text 33: Muž, který mĕ probudil, byl spálen na popel reakcí svých hříchů. Ihned poté jsem spatřil Tebe, který máš slavnou podobu a moc trestat své nepřátele.

Text* 34: Tvá nesnesitelná záře přemáhá naši sílu a tak na Tebe nedokážeme upřít zrak. Ó vznešený, zasloužíš si být ctĕn všemi vtĕlenými bytostmi.

Text* 35: (Sukadeva Gosvami pokračoval:) Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, původ veškerého stvoření, takto oslovený králem se usmál a potom mu odpovĕdĕl hlasem hlubokým jako hřmĕní mraků.

Text* 36: Nejvyšší Pán pravil: Můj drahý příteli, mám za sebou tisíce zrození, žil jsem tisíce životů a přijal jsem tisíce jmen. Ve skutečnosti jsou Má zrození, činnosti a jména nekonečná, a tak je ani Já nedokážu spočítat.

Text* 37: Po mnoha životech by nĕkdo mohl spočítat částečky prachu na Zemi, ale nikdo nikdy se nemůže dopočítat Mých vlastností, činností, jmen a zrození.

Text* 38: Ó králi, nejvĕtší mudrci vypočítávají Má zrození a činnosti, které se odehrávají ve třech fázích času, ale nikdy nedosáhnou jejich konce.

Text* 39-40: Přesto ti, ó příteli, povím o svém současném zrození, jménĕ a činnostech. Laskavĕ poslouchej. Před nĕjakou dobou Mĕ Pán Brahma požádal, abych ochránil náboženské zásady a zničil démony, kteří zatĕžovali Zemi. Sestoupil jsem tedy v Yaduovĕ dynastii, v domĕ Ānakadundubhiho. Protože jsem syn Vasudevy, lidé Mĕ nazývají Vasudeva.

Text* 41: Zabil jsem Kalanemiho, znovu narozeného jako Kamsa, tak jako Pralambu a ostatní nepřátele zbožných. A nyní, ó králi, byl tento barbar spálen na popel tvým pronikavým pohledem.

Text 42: Jelikož ses ke Mnĕ v minulosti opakovanĕ modlil, osobnĕ jsem přišel do této jeskynĕ, abych ti projevil milost, neboť jsem láskyplnĕ naklonĕn svým oddaným.

Text 43: Nyní si od Mĕ vyber nĕjaká požehnání, ó svatý králi. Splním všechny tvé touhy. Ten, kdo Mĕ potĕšil, již nemusí nikdy naříkat.

Text 44: Sukadeva Gosvami pravil: Když to Mucukunda uslyšel, Pánovi se poklonil. Vzpomnĕl si na slova mudrce Gargy a radostnĕ uznal Krsnu za Nejvyššího Pána, Narayana. Potom Ho král takto oslovil.

Text 45: Sri Mucukunda said: Ó Pane, lidé tohoto svĕta, muži i ženy, jsou zmateni Tvou energií klamu. Nejsou si vĕdomi svého skutečného prospĕchu a neuctívají Tĕ, ale místo toho hledají štĕstí zaplétáním se v rodinných záležitostech, které jsou ve skutečnosti zdroji neštĕstí.

Text 46: Osoba, která navzdory tomu, že nĕjak sama od sebe získala vzácné a vysoce vyvinuté lidské tĕlo, neuctívá Tvé lotosové nohy, má nečistou mysl. Spadla do temnoty hmotného domova jako zvíře, které spadlo do zapomenuté studny.

Text 47: Promarnil jsem celou tu dobu, ó nepřemožitelný, stále vĕtším opájením se svým panstvím a majestátem pozemského krále. Mylnĕ jsem pokládal smrtelné tĕlo za vlastní já, přilnul jsem k dĕtem, manželkám, pokladnici a půdĕ, a tak jsem trpĕl nekonečnou úzkostí.

Text* 48: V hluboké domýšlivosti jsem se považoval za tĕlo, které je hmotný předmĕt jako nádoba nebo zeď. Považoval jsem se za boha mezi lidmi, cestoval jsem po Zemi obklopen svými vozataji, slony, jezdci, pĕšími vojáky a generály a ve své klamné pýše jsem Tĕ nebral na vĕdomí.

Text 49: Človĕk posedlý myšlenkami na to, co je podle nĕj třeba udĕlat, nesmírnĕ chamtivý a holdující smyslovému požitku se náhle octne tváří v tvář Tobĕ, jenž jsi vždy bdĕlý. Objevíš se před ním jako smrt, jako hladový had olizující si zuby před myší.

Text 50: Tĕlo, které nejprve jezdí na divokých slonech nebo kočárech zdobených zlatem a je známo pod jménem „král“, je pozdĕji Tvou nepřemožitelnou silou času nazýváno „výkaly“, „červi“ nebo „popel“.

Text* 51: Když muž dobyl celý kruh svĕtových stran a je tak prost sporu, sedí na skvostném trůnĕ a přijímá chválu od vůdců, kteří mu byli kdysi rovni. Když však vstoupí do ženských komnat, kde se nachází pohlavní rozkoš, je vodĕn jako domácí zvíře, ó Pane.

Text* 52: Král, který touží po ještĕ vĕtší moci než již má, přesnĕ koná své povinnosti, pečlivĕ provádí askezi a zříká se smyslového požitku. Ten, jehož touhy jsou však tak nezkrotné, že si myslí „jsem nezávislý a svrchovaný“, nemůže dosáhnout štĕstí.

Text 53: Když skončí hmotný život potulující se duše, ó Acyuto, může dosáhnout společnosti Tvých oddaných. A když se s nimi sdružuje, probudí se v ní oddanost k Tobĕ, který jsi cílem oddaných a Pánem všech příčin a jejich následků.

Text* 54: Můj Pane, myslím, že jsi mi prokázal milost, neboť má připoutanost k mému království spontánnĕ skončila. O tuto svobodu se modlí svatí vládci obrovských říší, kteří touží odejít do lesa, aby žili v osamĕní.

Text 55: Ó všemocný, netoužím po jiném požehnání než službĕ Tvým lotosovým nohám, o nĕž nanejvýš dychtivĕ usilují ti, kdo jsou prosti hmotné touhy. Ó Hari, která osvícená osoba, jež uctívá Tebe, dárce osvobození, by si vybrala požehnání způsobující její vlastní spoutanost?

Text 56: Proto se, ó Pane, poté, co jsem odložil všechny předmĕty hmotné touhy, které jsou spjaté s kvalitami vášnĕ, nevĕdomosti a dobra, uchyluji do útočištĕ k Tobĕ, Nejvyšší Osobnosti Božství. Nepokrývají Tĕ svĕtské přívlastky; naopak jsi Nejvyšší Absolutní Pravda oplývající čistým poznáním a transcendentální hmotným kvalitám.

Text* 57: Dlouho mĕ sužují potíže v tomto svĕtĕ a spaluje mĕ nářek. Mých šest nepřátel není nikdy uspokojeno a nemohu nalézt klid. Proto mĕ, ó dárce útočištĕ, ó Nejvyšší Duše, prosím ochraň. Ó Pane, uprostřed nebezpečí jsem se díky štĕstí uchýlil ke Tvým lotosovým nohám, které jsou pravda a tak zbavují strachu a nářku.

Text* 58: Nejvyšší Pán pravil: Ó císaři, velký vládce, tvá mysl je čistá a mocná. Přestože jsem tĕ lákal požehnáními, tvá mysl nepodlehla hmotným touhám.

Text* 59: Pochop, že jsem tĕ lákal požehnáními jen abych dokázal, že nebudeš oklamán. Inteligence Mých čistých oddaných není nikdy rozptýlena hmotnými požehnáními.

Text* 60: Mysli neoddaných, kteří se zabývají praktikami jako je pranayama, nejsou plnĕ očištĕné od hmotných tužeb. Ty se tak v jejich myslích znovu probouzejí, ó králi.

Text* 61: Pohybuj se po této Zemi podle své vůle s myslí upřenou na Mĕ. Nechť máš vždy takovou neselhávající oddanost ke Mnĕ.

Text* 62: Jelikož jsi následoval zásady ksatriyi, při lovu a dalších povinnostech jsi zabíjel živé bytosti. Takto nabyté hříchy musíš zničit pečlivou askezí, zatímco budeš odevzdán Mĕ.

Text 63: Ó králi, již ve svém následujícím životĕ se staneš vynikajícím brahmanou, nejvĕtším dobrodincem všech tvorů, a jistĕ dospĕješ ke Mĕ samotnému.