Śrīmad-Bhāgavatam

Zpěv desátý: Nejvyšší Dobro
Chapter 42: Zlomení obĕtního luku

Text 1: Sukadeva Gosvami pravil: Když Pán Madhava kráčel po královské cestĕ, spatřil mladou hrbatou ženu s přitažlivou tváří, která šla kolem a nesla podnos s vonnými mastmi. Dárce extáze lásky se usmál a zeptal se jí.
Text 2: (Pán Krsna řekl:) Kdo jsi, ó dívko s krásnými stehny? Ó, mast! Pro koho je, Má milá ženo? Prosím řekni Nám pravdu. Dej Nám obĕma nĕkteré ze svých nejlepších mastí, a brzy získáš velké požehnání.
Text 3: Služebná odpovĕdĕla: Ó sličný mladíku, já jsem služka krále Kamsy, který si mĕ velmi váží kvůli mastem, jež vyrábím. Mé jméno je Trivakra. Kdo jiný než Vy dva si zaslouží mé masti, které má vládce Bhojů tak rád?
Text 4: Trivakra, jejíž mysl přemohla Krsnova krása, šarm, sladkost, úsmĕvy, slova a pohledy, dala Krsnovi i Balaramovi hojné množství mastí.
Text 5: Oba Pánové, pomazaní tĕmito vynikajícími kosmetickými prostředky, které Je zdobily odstíny kontrastujícími s Jejich pletí, vypadali neobyčejnĕ krásnĕ.
Text* 6: Trivakra Pána Krsnu potĕšila, a tak se rozhodl tuto hrbatou dívku s roztomilou tváří narovnat, jen aby ukázal výsledek Jeho spatření.
Text* 7: Pán Acyuta si obĕma nohama stoupl na její prsty, zapřel jí jeden zvednutý prst každé ruky pod bradu a napřímil její tĕlo.
Text* 8: Pouhým dotekem Pána Mukundy se Trivakra náhle zmĕnila v překrásnou ženu s rovnými a rovnomĕrnĕ tvarovanými údy, s velkými boky a ňadry.
Text* 9: Trivakra, nyní obdařená krásou, dobrou povahou a velkorysostí, pocítila vůči Pánu Kesavovi chtivé touhy. Chytila cíp Jeho horního šatu, usmála se a takto Ho oslovila:
Text 10: (Trivakra řekla:) Ó hrdino, pojďme do mého domu. Nemohu snést, abych Tĕ tady nechala stát. Ó nejlepší z mužů, prosím smiluj se nade mnou, neboť jsi vzrušil moji mysl.
Text* 11: Pán Krsna, takto prošený tou ženou, nejprve pohlédl do tváře Balaramy, který celé události přihlížel, a potom do tváří pasáčků. Pak jí se smíchem odpovĕdĕl.
Text 12: (Pán Krsna řekl:) Ó ženo s krásným obočím, jen co uskutečním svůj zámĕr, zajisté navštívím tvůj dům, kde mohou muži získat úlevu od svého soužení. Pro Nás, pocestné bez domova, jsi vskutku tím nejlepším útočištĕm.
Text* 13: Pán Krsna ji s tĕmito sladkými slovy opustil a kráčel dál po cestĕ. Obchodníci podél cesty Ho a Jeho staršího bratra uctívali různými uctivými dary, včetnĕ panu, girland a všelijakých vonných látek.
Text 14: Pohled na Krsnu probudil v srdcích mĕstských žen Amora. Takto vzrušené se úplnĕ zapomnĕly, jejich šaty, copy a náramky byly neupravené a ony stály nehnutĕ jako postavy na obraze.
Text* 15: Pán Krsna se pak zeptal místních lidí, kde je aréna, v níž se má konat obĕť luku. Když tam přišel, spatřil úžasný luk, který se podobal luku Pána Indry.
Text* 16: Tento neskonale majestátní luk hlídalo velké množství mužů, kteří jej uctívali. Krsna si prorazil cestu a navzdory pokusům stráží Ho zastavit jej uchopil.
Text* 17: Pán Urukrama luk snadno zvedl levou rukou a před očima stráží mu bĕhem zlomku sekundy natáhl tĕtivu. Potom ji mocnĕ napnul a zlomil luk vedví tak, jako by šílený slon zlomil tyč cukrové třtiny.
Text* 18: Zvuk lámajícího se luku naplnil zemi a oblohu na všech svĕtových stranách. Kamsa se zdĕsil, když ho uslyšel.
Text* 19: Rozzuřené stráže se pak chopily svých zbraní a chtĕly Krsnu a Jeho společníky zajmout. Obklopily je a křičely: „Chyťte Ho! Zabte Ho!“
Text* 20: Když Balarama a Kesava vidĕli, že se k Nim stráže blíží se zlým úmyslem, vzali dvĕ poloviny luku a začali je srážet k zemi.
Text* 21: Poté, co Krsna a Balarama pozabíjeli i jednotku vojáků, kterou vyslal Kamsa, opustili obĕtní arénu její hlavní branou a pokračovali ve své procházce mĕstem, kde si radostnĕ prohlíželi bohaté pamĕtihodnosti.
Text* 22: Když se lidé z mĕsta stali svĕdky úžasného jednání Krsny a Balaramy, a když vidĕli Jejich sílu, smĕlost a krásu, mysleli si, že to jistĕ musí být dva významní polobozi.
Text* 23: Zatímco se po libosti procházeli, slunce začalo zapadat, takže s pasáčky opustili mĕsto a vrátili se do vozového tábora pastevců.
Text* 24: V dobĕ Mukundova (Krsnova) odjezdu z Vrndavanu gopi předpovídaly, že se obyvatelé Mathury budou tĕšit z mnoha požehnání, a nyní se předpovĕdi gopi začaly vyplňovat, neboť tito obyvatelé hledĕli na krásu Krsny, drahokamu mezi muži. Však i bohynĕ štĕstí tolik toužila po útočišti u té krásy, že opustila mnoho jiných mužů, třebaže ji uctívali.
Text* 25: Když mĕli Krsna a Balarama omyté nohy, oba Pánové se najedli rýže s mlékem. Potom tam příjemnĕ strávili noc, přestože vĕdĕli, co Kamsa zamýšlí udĕlat.
Text* 26-27: Naopak zlotřilý král Kamsa byl vydĕšený, když se doslechl, jak Krsna a Balarama zlomili luk a pobili jeho stráže a vojáky, to vše tak snadno, jako kdyby to byla hra. Zůstal dlouho vzhůru a bĕhem bdĕní i ve snech vidĕl mnohá zlá znamení, posly smrti.
Text* 28-31: Když hledĕl na svůj odraz, nevidĕl vlastní hlavu, mĕsíc a hvĕzdy bezdůvodnĕ vypadaly zdvojené, ve svém stínu vidĕl díru, neslyšel zvuk svého životního vzduchu, stromy se jevily jako zahalené zlatou barvou a nevidĕl stopy svých nohou. Zdálo se mu, že ho objímají duchové, že jede na oslu a že pije jed a také že ho míjí olejem pomazaný nahý muž s girlandou z kvĕtů nalada. Když Kamsa bĕhem snĕní i bdĕní vidĕl tato a další taková zlovĕstná znamení, dĕsila ho vyhlídka na smrt a úzkostí nemohl spát.
Text* 32: Když noc nakonec uplynula a slunce opĕt vyšlo z vody, Kamsa začal zařizovat velký zápasnický festival.
Text* 33: Královi muži provedli obřadné uctívání zápasnické arény, rozeznĕli své bubny a další nástroje a nazdobili divácké tribuny girlandami, prapory, stuhami a branami.
Text* 34: Přišli obyvatelé mĕsta a přilehlých oblastí v čele s brahmany a ksatriyi a pohodlnĕ se posadili na tribunách. Královští hosté dostali zvláštní místa k sezení.
Text* 35: Kamsa usedl na královské pódium obklopený svými ministry. I když však sedĕl uprostřed svých různých provinčních panovníků, jeho srdce se třáslo.
Text* 36: Zatímco hudební nástroje hlasitĕ hrály v rytmech vhodných pro zápasy, do arény pyšnĕ vstoupili bohatĕ ozdobení zápasníci se svými učiteli a sedli si.
Text* 37: Canura, Mustika, Kuta, Sala a Tosala, povzbuzení příjemnou hudbou, se posadili na zápasnickou žínĕnku.
Text 38: Nanda Maharaja a ostatní pastevci, předvolaní králem Bhojů, mu předali své dary a potom se usadili na jedné z tribun.