Text 1: Sukadeva Gosvami pravil: Kdysi, ó králi, když skupina mudrců konala védskou obĕť na březích řeky Sarasvati, vznikl mezi nimi spor o to, které ze tří hlavních božstev je svrchované.

Text 2: Mudrci dychtili tuto otázku vyřešit, ó králi, a tak poslali Bhrgua, syna Pána Brahmy, aby zjistil odpovĕď. Nejprve přišel ke dvoru svého otce.

Text* 3: Aby Bhrgu vyzkoušel, jak dobře je Pán Brahma umístĕný v kvalitĕ dobra, nepoklonil se mu a ani ho neoslavil modlitbami. Pán se na nĕho rozzlobil, rozlícený svou vlastní vášní.

Text 4: Ačkoliv hnĕv vůči synovi v Brahmovĕ srdci rostl, dokázal jej potlačit využitím inteligence, tak jako je uhašen oheň svým vlastním výtvorem, vodou.

Text 5: Bhrgu se potom odebral na horu Kailas. Tam Pán Siva povstal a šťastnĕ mu vyšel v ústrety, aby svého bratra objal.

Text 6-7: Bhrgu však jeho objetí odmítl slovy: „Jsi kacíř.“ To Pána Sivu rozzlobilo a oči mu divoce plály. Pozvedl trojzubec a chystal se Bhrgua zabít, když vtom bohynĕ Devi padla k jeho nohám a pronesla nĕjaká slova, aby ho upokojila. Bhrgu pak odtamtud odešel a odebral se na Vaikunthu, kde sídlí Pán Janardana.

Text 8-9: Tam přišel k Nejvyššímu Pánovi, který ležel s hlavou na klínĕ své společnice Sri, a kopl Ho do hrudi. Pán poté vstal spolu s bohyní Laksmi na znamení úcty. Ten svrchovaný cíl všech čistých oddaných sestoupil ze svého lůžka, před mudrcem se poklonil hlavou k zemi a řekl mu: „Vítej, brahmano. Prosím, posaď se na toto sedadlo a chvíli si odpočiň. Laskavĕ nám odpusť, drahý pane, že jsme si nevšimli tvého příchodu.“

Text 10-11: „Prosím očisti Mĕ, Mé sídlo a sídla Mĕ oddaných vládců vesmíru tím, že nám poskytneš vodu, která omyla tvé nohy. Tato posvátná voda je vskutku to, co činí všechna poutní místa svatými. Dnes, můj pane, jsem se stal výlučným útočištĕm bohynĕ štĕstí Laksmi, která bude ráda sídlit na Mé hrudi, protože ji tvá noha zbavila hříchů.“

Text 12: Sukadeva Gosvami pravil: Když Bhrgu vyslechl velebná slova Pána Vaikunthy, cítil spokojenost a potĕšení. Přemožen extází oddanosti zachoval mlčení a oči mu zaplavily slzy.

Text* 13: Ó králi, Bhrgu se poté vrátil do obĕtní arény moudrých védských autorit a popsal jim celou svou zkušenost.

Text 14-17: Mudrci užaslí nasloucháním Bhrguova vyprávĕní byli zbaveni všech pochyb a nabyli přesvĕdčení, že Visnu je nejvĕtší Pán. Z Nĕho pochází klid, nebojácnost, základní zásady náboženství, odpoutanost s poznáním, osmeré síly mystické yogy a Jeho oslavování, které očišťuje mysl ode všech nečistot. Je znám jako svrchovaný cíl tĕch, kdo jsou klidní a vyrovnaní – nesobeckých, moudrých svĕtců, kteří se vzdali veškerého násilí. Jeho nanejvýš drahou podobou je ta z čistého dobra a brahmanové jsou Jeho božstva hodná uctívání. Osoby s pronikavou inteligencí, které dosáhly duchovního klidu, Ho uctívají bez sobeckých pohnutek.

Text 18: Pán se expanduje do tří druhů projevených bytostí – Raksasů, démonů a polobohů. Ty všechny stvořila Pánova hmotná energie a jsou podmínĕni jejími kvalitami. Mezi tĕmito třemi kvalitami je však kvalita dobra prostředkem dosažení konečného úspĕchu v životĕ.

Text* 19: Sukadeva Gosvami pravil: Učení brahmanové žijící podél řeky Sarasvati dospĕli k tomuto závĕru, aby rozptýlili pochybnosti všech lidí. Pak oddanĕ sloužili lotosovým nohám Nejvyššího Pána a dosáhli Jeho sídla.

Text 20: Sri Suta Gosvami pravil: Tak tento voňavý nektar tekl z lotosových úst Sukadevy Gosvamiho, syna mudrce Vyasadevy. Tato úžasná oslava Nejvyšší Osoby ničí veškerý strach z hmotné existence. Cestovatel, který neustále pije tento nektar ušními otvory, zapomene na únavu z putování po cestách svĕtského života.

Text 21: Sukadeva Gosvami pravil: Kdysi ve Dvarace brahmanova manželka porodila syna, ale novorozenĕ zemřelo, jakmile se dotklo zemĕ, ó Bharato.

Text* 22: Brahmana vzal mrtvolku a položil ji ke dveřím dvora krále Ugraseny. Potom, rozrušený a nešťastnĕ naříkající, takto promluvil.

Text 23: (Brahmana pravil:) Tento neupřímný, chamtivý nepřítel brahmanů, tento nekvalifikovaný vládce propadlý smyslovému požitku, způsobil smrt mého syna nĕjakými nedostatky v plnĕní svých povinností.

Text* 24: Ovčané sloužící tak zlotřilému králi, kterého tĕší násilí a nedokáže ovládat své smysly, jsou odsouzeni k tomu, aby trpĕli chudobou a neustálým neštĕstím.

Text* 25: Moudrého brahmanu stihlo stejné neštĕstí s jeho druhým a třetím dítĕtem. Pokaždé zanechal tĕlo svého mrtvého syna u králových dveří a zpíval stejnou naříkavou píseň.

Text* 26-27: Když zemřelo deváté dítĕ, Arjuna, který byl poblíž Pána Kesavy, shodou okolností vyslechl brahmanův nářek. Arjuna tedy brahmanu oslovil: „Co se dĕje, můj milý brahmano? Neexistuje snad nĕjaký pokleslý člen královského stavu schopný alespoň stát před tvým domem s lukem v ruce? Tito ksatriyové se chovají jako kdyby to byli brahmanové netečnĕ konající ohňové obĕti.

Text* 28: „Vládci království, v nĕmž brahmanové naříkají nad ztraceným bohatstvím, manželkami a dĕtmi, jsou pouze podvodníci v rolích králů, jen aby si vydĕlali na živobytí.

Text 29: „Můj pane, ochráním potomstvo tvé a tvojí manželky, kteří trpíte takovou úzkostí. A pokud tento slib nesplním, vstoupím do ohnĕ, abych odčinil svůj hřích.“

Text* 30-31: Brahmana pravil: Ani Saṅkarsana, Vasudeva, Pradyumna, nejlepší z lučištníků, ani jedinečný bojovník Aniruddha nedokázali zachránit mé syny. Proč se tedy naivnĕ pokoušíš o čin, který všemocní Pánové vesmíru nemohli vykonat? Nemůžeme tĕ brát vážnĕ.

Text* 32: Sri Arjuna pravil: Nejsem ani Pán Saṅkarsana, ó brahmano, ani Pán Krsna, dokonce ani Krsnův syn. Jsem Arjuna, vládce luku Gandivy.

Text* 33: Nesnižuj mou schopnost, která stačila na to, aby potĕšila Pána Sivu, ó brahmano. Přivedu zpĕt tvé syny, milý pane, i kdybych musel v boji porazit samotnou Smrt.

Text* 34: Brahmana, takto přesvĕdčený Arjunou, ó trýzniteli nepřátel, odešel domů, spokojen s tím, že slyšel Arjunovo prohlášení o jeho moci.

Text* 35: Když mĕla manželka vznešeného brahmany znovu porodit, šel s velkou úzkostí za Arjunou a žádal ho: „Prosím, prosím zachraň mé dítĕ před smrtí!“

Text 36: Arjuna se dotkl čisté vody, poklonil se Pánu Mahesvarovi, vzpomnĕl si na mantry svých nebeských zbraní a nasadil tĕtivu svému luku Gandiva.

Text* 37: Arjuna ohradil porodní dům šípy patřícími k různým zbraním. Tak syn Prthy vytvořil ochrannou klec ze šípů obklopující dům smĕrem nahoru, dolů a ze stran.

Text* 38: Brahmanova manželka porodila, ale poté, co novorozenĕ chvíli naříkalo, náhle zmizelo ve svém tĕle na obloze.

Text* 39: Brahmana pak Arjunu zesmĕšnil před Pánem Krsnou: „Jen pohleďte, jak pošetilý jsem byl, když jsem důvĕřoval eunuchovu vychloubání!“

Text* 40: „Když ani Pradyumna, Aniruddha, Rama či Kesava nemohou nĕkoho zachránit, kdo jiný to dokáže?“

Text* 41: „K čertu s tím lhářem Arjunou! K čertu s lukem toho chvastouna! Je tak pošetilý, že propadl klamu, že dokáže přivést zpĕt osobu, kterou odnesl osud.“

Text* 42: Zatímco ho moudrý brahmana dále urážel, Arjuna použil mystické zaříkadlo, aby se v mžiku odebral do Samyamani, nebeského mĕsta, kde sídlí Pán Yamaraja.

Text 43-44: Když tam Arjuna brahmanovo dítĕ nevidĕl, odebral se do mĕst Agniho, Nirrtiho, Somy, Vayua a Varuny. S připravenými zbranĕmi prohledal všechny říše vesmíru, od dolní části podzemní oblasti po vrchol nebes. Jelikož nikde brahmanova syna nenašel, nakonec se rozhodl vstoupit do posvátného ohnĕ, neboť nesplnil svůj slib. Právĕ když se k tomu však chystal, Pán Krsna ho zastavil a pronesl tato slova.

Text* 45: (Pán Krsna pravil:) Ukážu ti brahmanovy syny, tak se prosím takto neponižuj. Ti samí lidé, kteří nás nyní kritizují, brzy rozhlásí naši neposkvrnĕnou slávu.

Text* 46: Když to Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, Arjunovi oznámil, vybídl ho, aby si k Nĕmu přisedl do Jeho božského kočáru a spolu vyrazili k západu.

Text 47: Pánův kočár přeletĕl sedm ostrovů středu vesmíru, každý se svým oceánem a sedmi hlavními horami. Pak přeletĕl hranici Lokaloky a vstoupil do nesmírné oblasti naprosté temnoty.

Text 48-49: V té temnotĕ konĕ – Saibya, Sugriva, Meghapuspa a Balahaka – ztratili cestu. Když je Pán Krsna, svrchovaný mistr všech mistrů yogy, vidĕl v této situaci, ó nejlepší z Bharatů, poslal svůj disk Sudarsanu před kočár. Disk zářil jako tisíce sluncí.

Text* 50: Pánův disk Sudarsana pronikl temnotu svou planoucí září. Hnal se kupředu rychlostí mysli skrz dĕsivou, hustou tmu vzniklou z prvotní hmoty tak jako šíp vystřelený z luku Pána Ramy proniká nepřátelským vojskem.

Text 51: Kočár sledující disk Sudarsanu přeletĕl temnotu a dosáhl nekonečného duchovního svĕtla všudypřítomného brahma-jyoti. Když Arjuna spatřil tuto záři, rozbolely ho oči, a tak je zavřel.

Text* 52: Z té oblasti vstoupili do masy zářivé vody s obrovskými vlnami zvedanými mocným vĕtrem. V tom oceánu Arjuna spatřil úžasný palác, zářivĕjší než vše, co kdy předtím vidĕl. Jeho krásu zvyšovaly tisíce zdobených sloupů posázených zářivými drahokamy.

Text* 53: V tom paláci byl obrovský, bázeň budící had Ananta Sesa. Z drahokamů na Jeho tisících kápí vycházela jasná záře a odrážela se v dvojnásobném počtu dĕsivých očí. Podobal se bílé hoře Kailasu a Jeho krky a jazyky byly tmavĕ modré.

Text 54-56: Arjuna pak spatřil všudypřítomného a všemocného Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, Maha-Visnua, sedícího pohodlnĕ na hadím lůžku. Jeho modrá pleť mĕla barvu hustého dešťového mraku, byl oblečen v krásném žlutém odĕvu, Jeho tvář byla okouzlující, široké oči nanejvýš přitažlivé a mĕl osm dlouhých, pĕkných paží. Jeho bohaté kadeře se ze všech stran koupaly v záři odrážející se ze shluků drahokamů zdobících Jeho korunu a náušnice. Mĕl na sobĕ drahokam Kaustubhu, znak Srivatsu a girlandu z lesních kvĕtin. Tomuto nejlepšímu ze všech Pánů sloužili Jeho osobní společníci v čele se Sunandou a Nandou, Jeho cakra a ostatní zbranĕ ve svých zosobnĕných podobách, Jeho energie Pusti, Sri, Kirti a Aja a všechny Jeho mystické síly.

Text 57: Pán Krsna se poklonil sobĕ samotnému v této neomezené podobĕ a Arjuna, užaslý při pohledu na Pána Maha-Visnua, se poklonil také. Potom, zatímco před Ním oba stáli se sepjatýma rukama, se všemocný Maha-Visnu, svrchovaný pán všech vládců vesmíru, usmál a promluvil k nim hlasem plným velebné autority.

Text 58: (Pán Maha-Visnu pravil:) Přivedl jsem brahmanovy syny sem, protože jsem chtĕl vidĕt vás dva, Mé expanze, kteří jste sestoupili na Zem, abyste zachránili zásady náboženství. Jakmile dokončíte zabíjení démonů, kteří zatĕžují Zemi, rychle se vraťte sem ke Mnĕ.

Text* 59: Ačkoliv jsou všechny vaše touhy zcela splnĕné, ó nejlepší ze vznešených osobností, ve prospĕch obyčejných lidí byste mĕli jít nadále příkladem zbožného chování jako mudrci Nara a Narayana.

Text* 60-61: Krsna a Arjuna, takto poučeni Nejvyšším Pánem svrchované planety, projevili souhlas pronesením om a potom se všemocnému Pánu Maha-Visnuovi poklonili. S brahmanovými syny a s velkou radostí se vrátili do Dvaraky stejnou cestou, kterou přišli. Tam předali brahmanovi jeho syny, kteří byli ve stejných tĕlech novorozeňat, ve kterých se ztratili.

Text 62: Po spatření sídla Pána Visnua Arjuna naprosto žasl. Dospĕl k závĕru, že ať osoba projevuje jakoukoliv mimořádnou moc, může to být pouze projev milosti Sri Krsny.

Text* 63: Pán Krsna projevil mnoho ostatních, podobných hrdinných zábav v tomto svĕtĕ. Zdánlivĕ si užíval rozkoší bĕžného lidského života a vykonal velmi mocné ohňové obĕti.

Text* 64: Pán, který projevil svou svrchovanost, v příhodných dobách zahrnoval brahmany a své ostatní poddané všemi vytouženými vĕcmi, tak jako Indra sesílá déšť.

Text 65: Když Pán zabil mnoho zlotřilých králů a zamĕstnal oddané jako Arjunu zabíjením ostatních, mohl snadno zajistit plnĕní náboženských zásad prostřednictvím tak zbožných vládců jako byl Yudhisthira.