niśāmya vaiṣṇavaḿ dhāma
pārthaḥ parama-vismitaḥ
yat kiñcit pauruṣaḿ puḿsāḿ
mene kṛṣṇānukampitam
niśāmya — poté, co vidĕl; vaiṣṇavam — Pána Viṣṇua; dhāma — sídlo; pārthaḥ — Arjuna; parama — nanejvýš; vismitaḥ — užaslý; yat kiñcit — jakákoliv; pauruṣam — zvláštní moc; puṁsām — patřící živým bytostem; mene — dospĕl k závĕru; kṛṣṇa — Kṛṣṇy; anukampitam — prokázaná milost.
VÝZNAM: Srila Visvanatha Cakravarti popisuje Arjunův úžas: Myslel si: „Jen pohleďte! I když jsem pouhý smrtelník, Krsnovou milostí jsem vidĕl Nejvyššího Boha, prvotní příčinu všeho.“ Po chvíli se znovu zamyslel: „Proč však Pán Visnu řekl, že odnesl brahmanovy dĕti z touhy vidĕt Krsnu? Proč by Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, toužil vidĕt svou vlastní expanzi? Mohlo by jít o vliv nĕjaké mimořádné dočasné okolnosti, ale protože řekl didrksuna místo didrksata – kde konkrétní přípona -suna znamená trvalou, nikoliv dočasnou vlastnost – je třeba učinit závĕr, že vždy chtĕl vidĕt Krsnu a mĕ. I kdyby tomu tak bylo, proč nemohl jen spatřit Krsnu ve Dvarace? Pán Maha-Visnu je koneckonců všudypřítomný stvořitel vesmíru, který drží v ruce jako plod amalaka. Je to snad proto, že nemohl vidĕt Krsnu ve Dvarace, jelikož Krsna nikomu nedovoluje Ho spatřit beze svého zvláštního souhlasu?
A proč by také Pán Maha-Visnu, soucitný vládce všech brahmanů, opakovanĕ trýznil vznešeného brahmanu rok za rokem? Musel jednat tímto neobvyklým způsobem pouze proto, že se nedokázal vzdát své nesmírné touhy vidĕt Krsnu. Dobrá, mohl z tohoto důvodu jednat nevhodnĕ, ale proč nemohl poslat služebníka, aby brahmanovy syny unesl? Proč musel přijít do Dvaraky osobnĕ? Byla jejich krádež z hlavního mĕsta Pána Krsny tak obtížná, že nikdo kromĕ Visnua samotného nemohl doufat v úspĕch? Chápu, že chtĕl brahmanovi z mĕsta Pána Krsny způsobit tolik úzkosti, aby to Krsna nemohl snést a pak dovolil Pánu Visnuovi Ho spatřit. Pán Visnu inspiroval zoufalého brahmanu, aby Krsnu osobnĕ zahrnul svými stížnostmi. Tak je jasné, že postavení Sri Krsny jako Boha je nadřazené postavení Pána Maha-Visnua.“
Po tĕchto úvahách Arjuna nevycházel z úžasu. Zeptal se Pána Krsny, zda se jedná o skutečnosti, a Pán odpovĕdĕl, jak vypráví Hari-vamsa:
mad-darsanartham te bala
hrtas tena mahatmana
viprartham esyate krsno
mat-samipam na canyatha
„Pán, Nejvyšší Duše, ukradl dĕti, aby Mĕ spatřil. Vĕřil: ,Pouze kvůli brahmanovi Mĕ Krsna přijde navštívit, jinak ne.̀“
Srila Visvanatha Cakravarti uvádí, že Pán Krsna Arjunovi dále řekl: „Nešel jsem tam ale kvůli brahmanovi; šel jsem tam, Můj příteli, jen proto, abych Ti zachránil život. Kdybych na Vaikunthu cestoval kvůli brahmanovi, učinil bych tak po únosu jeho prvního dítĕte.“
Podle Srily Sridhara Svamiho se tato zábava sice odehrála před bitvou na Kuruksetře, ale je vyprávĕna zde na konci desátého zpĕvu pod obecnou hlavičkou svrchovanosti slávy Pána Krsny.