Text* 1: Sukadeva Gosvami pokračoval: Ó Maharaji Pariksite, když yamala-arjunové stromy spadly, všichni pastevci krav z okolí ten hrozný zvuk slyšeli a ve strachu z hromů a blesků se na to místo šli podívat.

Text 2: Tam spatřili na zem spadlé yamala-arjunové stromy, ale byli zmateni, neboť i když na vlastní oči viděli, že stromy spadly, nemohli přijít na to proč.

Text 3: Krsna byl připoután provazem k hmoždíři ulukhala, který táhl za sebou. Jak by ale mohl porazit stromy? Kdo to opravdu udělal? Jak je možné, že k tomu došlo? Když pastevci zvažovali všechny tyto úžasné věci, byli na pochybách a zmateni.

Text 4: Všichni malí chlapci pak říkali: “Krsna to udělal! Když byl mezi těmi dvěma stromy, hmoždíř se vzpříčil. Krsna ho táhl za sebou a stromy spadly. Poté z nich vystoupili dva nádherní muži. Viděli jsme to na vlastní oči!”

Text 5: Kvůli silné otcovské lásce nemohli pastevci v čele s Nandou uvěřit, že by Krsna mohl tak úžasným způsobem stromy vyvrátit. Nepřikládali proto tvrzení chlapců žádnou váhu. Někteří muži však zapochybovali. “Krsnovi bylo předpovězeno, že se vyrovná Narayanovi,” mysleli si, “je možné, že to udělal On.”

Text 6: Když Nanda Maharaja viděl svého syna přivázaného provazy k dřevěnému hmoždíři, který táhl za sebou, usmál se a vyprostil Krsnu z pout.

Text* 7: Gopi říkaly: “Když zatancuješ, můj milý Krsno, dám ti půl sladkosti.” Takovými slovy či tleskáním pobízely Krsnu k různým věcem. V těchto chvílích se vždy usmál, a přestože byl svrchovaně mocnou Osobností Božství, tančil, jak si přály, jako kdyby byl dřevěnou loutkou v jejich rukách. Někdy zase na jejich naléhání hlasitě zpíval. Tak se Krsna zcela poddal gopim.

Text* 8: Někdy matka Yasoda a její přítelkyně gopi říkaly Krsnovi: “Přines tohle!” nebo “přines tamto!” Někdy Mu nařizovaly, aby přinesl dřevěnou stoličku, sandály či odměrku, a tak se je Krsna snažil přinést. Někdy se však těchto věcí jen dotkl a stál u nich, jako kdyby je nedokázal zdvihnout. Pro potěšení svých příbuzných se bil rukama do prsou, aby ukázal, že má síly dost.

Text 9: Krsna, Nejvyšší Osobnost Božství, předváděl čistým oddaným celého světa, kteří rozuměli Jeho činnostem, nakolik si Ho mohou Jeho oddaní či služebníci podmanit. Tak svým dětským jednáním zvětšoval blaženost Vrajavasich.

Text 10: Jednou volala prodavačka ovoce: “Ó obyvatelé Vrndavanu, pokud si chcete koupit nějaké ovoce, pojďte sem!” Jakmile to Krsna uslyšel, ihned vzal trochu rýže a šel ji vyměnit za ovoce, jako kdyby ho měl málo.

Text 11: Jak Krsna pospíchal za prodavačkou, většina zrnek, která nesl, Mu vypadla. Prodavačka přesto naplnila Jeho náruč ovocem a její koš se okamžitě naplnil drahokamy a zlatem.

Text 12: Po vyvrácení yamala-arjunových stromů šla jednou Rohinidevi zavolat Ramu a Krsnu, kteří odešli k řece a společně s ostatními chlapci byli zcela pohrouženi ve hře.

Text 13: Krsna a Balarama byli tak pohroužení do hry s jinými hochy, že se na Rohinino zavolání nevrátili. Proto Rohini poslala matku Yasodu, aby Je zavolala, neboť ta Jim projevovala více lásky.

Text 14: Ačkoliv už bylo pozdě, Krsna a Balarama si hráli s ostatními chlapci a byli zabraní do své hry. Proto Je matka Yasoda volala zpátky na oběd. Pod vlivem její extatické lásky k Nim jí přitom z prsů vytékalo mléko.

Text* 15: Matka Yasoda volala: “Krsno, můj milý synáčku, Krsno s lotosovýma očima, pojď sem a napij se mléka z mého prsu! Jistě jsi vyčerpaný hladem a dlouhým hraním, můj miláčku. Už si nemusíš dál hrát.”

Text* 16: “Můj milý Baladevo, nejlepší z naší rodiny! Pojď prosím se svým mladším bratrem Krsnou hned sem! Jedli jste jen ráno a teď byste měli sníst něco víc.”

Text 17: “Nanda Maharaja, král Vraji, čeká, až bude moci jíst. Čeká na Tebe, můj milý synu Balaramo. Pojď tedy prosím zpátky a udělej nám radost. Všichni chlapci, kteří si s Tebou a s Krsnou hrají, by teď měli jít do svých domovů.”

Text 18: Matka Yasoda dále řekla Krsnovi: “Můj milý synu, celý den sis hrál, a Tvé tělo je proto pokryté prachem a pískem. Pojď se vykoupat! Měsíc je dnes v konjunkci s příznivou hvězdou Tvého narození, tak buď čistý a rozdej krávy brahmanům.”

Text 19: “Jen se podívej, jak všechny Tvé stejně staré kamarády jejich matky umyly a ozdobily krásnými šperky! Měl by si sem přijít, a až se vykoupeš, sníš oběd a necháš se ozdobit, můžeš si se svými kamarády zase hrát.”

Text 20: Milý Maharaji Pariksite, Yasoda, Krsnova matka, pod vlivem intenzivní lásky považovala Krsnu, jenž byl korunou všeho bohatství, za svého syna. Vzala tedy Krsnu i Balaramu za ruce a přivedla Je domů, kde vykonala své povinnosti-celé Je vykoupala, oblékla a nakrmila.

Text* 21: Sri Sukadeva Gosvami pokračoval: Poté se sešli všichni starší pastevci v čele s Nandou Maharajem, a jelikož v Brhadvanu zažili již tolik velkých pohrom, zvažovali, co udělat, aby zastavili sled znepokojujících událostí, ke kterým ve Vraji docházelo.

Text* 22: Pastevec jménem Upananda, který byl nejzralejší věkem i poznáním a měl hodně zkušeností s ohledem na čas, místo a okolnosti, přednesl na tomto shromáždění všech obyvatel Gokuly následující návrh pro dobro Ramy a Krsny.

Text* 23: Pravil: “Moji milí přátelé, pastevci, pro dobro tohoto místa, Gokuly, bychom ho měli opustit, protože zde stále dochází k mnoha pohromám sledujícím jediný záměr-usmrtit Ramu a Krsnu.”

Text* 24: “Jedině milost Nejvyšší Osobnosti Božství zachránila malého Krsnu ze spárů Raksasi Putany, která byla odhodlaná Ho zabít. Pak se znovu Nejvyšší Bůh postaral o to, aby dítě nezavalil ruční vozík.”

Text* 25: “Poté ještě odnesl dítě démon Trnavarta v podobě větrného víru. Vynesl Je do nebezpečné výšky, aby ukončil Jeho život, ale sám spadl na plochý balvan. I v tomto případě se dítě milostí Pána Visnua nebo Jeho společníků zachránilo.”

Text* 26: Nedávno se také stalo, že spadly dva stromy, a přestože byly děti blízko nich, nebo dokonce mezi nimi, Krsna ani žádný z Jeho kamarádů nezahynul. I to musíme považovat za milost Nejvyšší Osobnosti Božství.”

Text 27: “Všechny tyto události způsobuje nějaký neznámý démon. Dokud tyto pohromy neskončí, jsme povinni jít s chlapci někam jinam, dříve než sem přijde a způsobí nějaké další neštěstí.”

Text 28: “Mezi Nandisvarou a Mahavanem leží místo zvané Vrndavan, které je velice vhodné k životu, protože tam rostou v hojné míře traviny a popínavé i jiné rostliny pro krávy a další zvířata. Jsou tam pěkné zahrady a vysoké kopce a celkově dobré podmínky zaručující štěstí všech gopů, gopi i našich zvířat.”

Text* 29: “Proto vyjeďme okamžitě, ještě dnes. Již není na co čekat. Pokud souhlasíte s mým návrhem, připravme všechny volské povozy, nechme jít krávy před námi a vydejme se tam.”

Text* 30: Po vyslechnutí této Upanandovy rady pastevci jednomyslně souhlasili. “Výborně!” říkali, “Výborně!” Dali do pořádku vše ohledně svých domácích záležitostí, uložili své oděvy a jiný osobní majetek na vozy a ihned vyjeli do Vrndavanu.

Text 31-32: Všechny starce, ženy, děti a vybavení domácnosti vezli pastevci na povozech tažených voly. Pečlivě si připravili luky a šípy a pak rozezněli trubky zhotovené z rohů. Ó králi Pariksite, takto, za hlaholu trubek ozývajícího se ze všech stran, se pastevci, doprovázeni svými kněžími, vydali na cestu.

Text* 33: Pastevkyně, které jely na vozech, byly pěkně oblečené do skvělých šatů a jejich těla, zvláště ňadra, byla ozdobena čerstvým kunkumovým práškem. Během jízdy s velkým potěšením opěvovaly Krsnovy zábavy.

Text 34: Matka Yasoda a Rohinidevi poslouchaly vyprávění o zábavách Krsny a Balaramy s nesmírnou radostí. Jelikož nechtěly být od svých synů ani na okamžik odloučené, nasedly s Nimi na jeden vůz. Všichni společně tak vypadali překrásně.

Text 35: Tak přijeli do Vrndavanu, kde je vždy příjemné žít, ve všech ročních obdobích. Vytvořili si provizorní sídlo tak, že kolem sebe rozestavili vozy do tvaru půlměsíce.

Text* 36: Ó králi Pariksite, když Rama a Krsna hleděli na Vrndavan, Govardhan a břehy řeky Yamuny, oba zažívali velkou blaženost.

Text 37: Svým chováním malých chlapců a dětským žvatláním působili Krsna a Balarama transcendentální potěšení všem obyvatelům Vraji. Časem dospěli do věku, kdy dostali na starost telata.

Text* 38: Krsna i Balarama, vybaveni různými hračkami, si nedaleko od svých obydlí hráli s dalšími pasáčky a přitom pásli malá telátka.

Text 39-40: Někdy Krsna a Balarama hráli na své flétny, jindy vrhali prakem kameny, aby dostali ovoce ze stromů, nebo házeli samotné kameny a jindy s cinkajícími nákotníčky hráli kopanou s plody, jako je bél či amalaki. Někdy si přes sebe hodili přikrývky a hráli si na krávy a býky, a pak spolu s hlasitým křikem bojovali, nebo jindy napodobovali zvířecí hlasy. Tak se bavili, úplně stejně jako dvě obyčejné lidské děti.

Text* 41: Jednoho dne, když Rama a Krsna se svými kamarády pásli telátka na břehu řeky Yamuny, přišel tam další démon, který Je chtěl zabít.

Text 42: Když Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, viděl, že se démon proměnil v tele a vmísil se mezi ostatní telata, upozornil Baladevu: “Tady je další démon.” Pak se k démonovi pozvolna přiblížil, jako kdyby neznal jeho záměry.

Text 43: Poté Sri Krsna chytil démona za zadní nohy a za ocas, prudce jím točil, dokud démon nezemřel, a vyhodil ho do koruny stromu kapittha. Ten se pak zřítil na zem i s démonovým tělem, jež nabylo obrovských rozměrů.

Text* 44: Když pasáčci viděli démonovo mrtvé tělo, všichni volali: “To se Ti povedlo, Krsno! Výborně! Výborně! Děkujeme Ti!” Všichni polobozi ve vyšším planetárním systému měli radost a zasypávali Nejvyšší Osobnost Božství květy.

Text 45: Po usmrcení démona dojedli Krsna a Balarama svou snídani, a přitom jak pokračovali v pasení telátek, putovali z místa na místo. Krsna a Balarama, Nejvyšší Osobnosti Božství, kteří udržují celé stvoření, pečovali o telata, jako kdyby byli obyčejnými pasáčky.

Text* 46: Jednoho dne přivedli všichni chlapci včetně Krsny a Balaramy svá stáda telat k vodní nádrži, aby jim dali napít. Poté, co se napojila zvířata, pili vodu i chlapci.

Text* 47: Hned vedle nádrže hoši spatřili obrovského tvora připomínajícího vrchol hory odštípnutý a sražený na zem bleskem. Už jen pohled na tak ohromnou živou bytost jim naháněl strach.

Text* 48: Tento obrovský démon se jmenoval Bakasura. Vzal na sebe podobu volavky s velice ostrým zobákem. Jakmile tam přišel, okamžitě Krsnu spolkl.

Text 49: Když Balarama a ostatní chlapci viděli, že Krsnu pozřela obrovská volavka, téměř ztratili vědomí, jako smysly bez života.

Text 50: Krsna, který je otcem Pána Brahmy, ale jednal jako syn pastevce krav, začal démona pálit vzadu v hrdle jako oheň a Bakasura Ho okamžitě vyvrhl. Když zjistil, že Krsnovi spolknutí vůbec neublížilo, ihned na Něho zaútočil svým ostrým zobákem.

Text* 51: Když Krsna, vůdce vaisnavů, viděl, že se Ho Bakasura, přítel Kamsy, snaží napadnout, rukama chytil démona za obě půlky zobáku a před všemi pasáčky ho snadno roztrhl, jako když dítě podélně rozpůlí stéblo trávy virana. Tímto usmrcením démona velice potěšil obyvatele nebeských planet.

Text* 52: Nebeští obyvatelé vyššího planetárního systému tehdy shazovali na Krsnu, nepřítele Bakasury, květy mallika, jež rostou v Nandana-kananě. Blahopřáli Mu také hrou na nebeské kotle a lastury a rovněž svými modlitbami. Pasáčkové při pohledu na to vše žasli.

Text 53: Jakmile Krsna vyvázl z tohoto nebezpečí, všichni chlapci včetně Balaramy si mysleli, že znovu ožili, tak jako se uklidní smysly, když se člověku vrátí život a vědomí. Radostně Krsnu objali, shromáždili svá telata a vrátili se do Vrajabhumi, kde hlasitě rozhlašovali, co se stalo.

Text 54: Když pastevci a pastevkyně slyšeli o zabití Bakasury v lese, byli ohromeni. Jakmile uviděli Krsnu a vyslechli celý příběh, přijali Krsnu s velkou dychtivostí, neboť si mysleli, že On a ostatní chlapci unikli ze chřtánu smrti. Mlčky tedy hleděli na Krsnu s Jeho kamarády, a když teď byli chlapci v bezpečí, nechtěli z nich spustit oči.

Text 55: Pastevci v čele s Nandou Maharajem začali rozjímat: “Je úžasné, že tento chlapec Krsna mnohokrát čelil různým příčinám smrti, ale milostí Nejvyšší Osobnosti Božství byly místo Něj zabity právě tyto hrozby!”

Text 56: “I když Daityové, kteří představovali příčiny smrti, byli opravdu děsiví, tohoto chlapce Krsnu zahubit nedokázali. Naopak-jelikož přicházeli zabíjet nevinné chlapce, byli usmrceni sami, jen co se přiblížili. Dopadli jako můry útočící na oheň.”

Text 57: “Nikdy se nestává, že by slova těch, kdo mají úplné poznání Brahmanu, nebyla pravdivá. Je úžasné, že vše, co Gargamuni předpověděl, nyní do posledních podrobností skutečně zažíváme!”

Text 58: Takto se všichni pastevci v čele s Nandou Maharajem těšili z vyprávění o zábavách Krsny a Balaramy. Zažívali velkou transcendentální radost a ani nevnímali hmotné strasti.

Text 59: Tak trávili Krsna a Balarama dobu svého dětství ve Vrajabhumi různými dětskými hrami-hráli si na schovávanou, stavěli pomyslné mosty přes moře nebo skákali sem a tam jako opice.