Text 1: Jada Bharata, který plně realizoval Brahman, pokračoval: Můj milý králi Rahugano, živá bytost putuje cestou hmotného světa, kterou je velice obtížné projít, a přijímá opakované zrození a smrt. Vlivem tří kvalit hmotné přírody (sattva-guny, rajo-guny a tamo-guny) je okouzlena hmotným světem a vidí pouze tři plody podmíněného jednání — příznivé, nepříznivé a smíšené. Takto ulpívá na náboženství, hospodářském rozvoji, smyslovém požitku a monistické teorii osvobození (splynutí s Nejvyšším). Ve dne v noci těžce pracuje jako obchodník, který jde do lesa, aby získal nějaké věci, které by mohl později se ziskem prodat. Skutečné štěstí ovšem v tomto hmotném světě nemůže najít.
Text 2: Ó králi Rahugano, v tomto lese hmotné existence je šest mocných lupičů. Když do něho podmíněná duše vstoupí s vidinou nějakého hmotného zisku, tito lupiči se postarají o to, aby zabloudila. Podmíněný obchodník neví, jak utratit své peníze, a lupiči mu je seberou. Stejně jako jsou tygři, šakali a jiná dravá lesní zvířata kdykoliv připraveni unést jehně z péče jeho ochránce, tak i manželka a děti vstupují do srdce obchodníka, jehož potom mnoha způsoby okrádají.
Text 3: V tomto lese jsou hustá loubí vytvořená spletí keřů, trávy a popínavých rostlin, v nichž je podmíněná duše neustále obtěžována bolestivě kousajícími komáry (závistivými lidmi). Někdy v lese vidí imaginární palác a jindy je zmatená, když spatří mihnout se zlého ducha, který vypadá jako meteor na nebi.
Text 4: Můj milý králi, obchodník na lesní cestě hmotného světa, jehož inteligence je podmaněná domovem, bohatstvím, příbuznými a tak dále, běhá z místa na místo v honbě za úspěchem. Někdy jsou jeho oči zalepené prachem, který zdvihl hurikán — jinými slovy, ve svém chtíči je okouzlený krásou své manželky, zvláště během jejího menstruačního období. Takto oslepenýma očima nevidí, kam má jít ani co dělá.
Text 5: Podmíněná duše putující lesem hmotného světa někdy slyší pronikavé zvuky neviditelného cvrčka, a to mučí její uši. Někdy ji také bolí srdce z houkání sov, které zní jako nepříjemná slova nepřátel. Jindy se zase uchýlí ke stromu, který nemá žádné plody ani květy. Vyhledá tento strom s velkou chutí na něco dobrého a potom trpí. Chce získat trochu vody, ale je jen oklamána fata morgánou a běží za ní.
Text 6: Občas podmíněná duše skočí do mělké řeky nebo jde v době nedostatku obilí žebrat potravu od lidí, kteří nejsou vůbec dobročinně založení. Někdy trpí sálajícím horkem rodinného života, který je jako lesní požár, a někdy je nešťastná, když ji o majetek — který je jí drahý jako vlastní život — připraví králové ve jménu vysokých daní z příjmu.
Text 7: Někdy živá bytost — poražena či oloupena vyšší mocností — přichází o všechno své vlastnictví. Je z toho velice zasmušilá a z nářku nad svou ztrátou někdy upadá do bezvědomí. Jindy si představuje velké město plné paláců, ve kterém chce šťastně žít se členy své rodiny a se svým bohatstvím. Když se jí to splní, myslí si, že je plně spokojená, ale takové takzvané štěstí trvá pouhý okamžik.
Text 8: Někdy chce obchodník v lese vylézt na kopce a hory, ale jelikož nemá vhodnou obuv, nohy mu rozdírají malé úlomky kamenů a trny na úbočích. Takto poraněný se velice trápí. Člověka, který velmi lpí na své rodině, někdy zmůže hlad a kvůli svému utrpení se na všechny členy rodiny nesmírně rozzlobí.
Text 9: Podmíněná duše je v hmotném lese někdy pohlcena krajtou nebo rozmačkána. Tehdy zůstává ležet v lese jako mrtvola, bez vědomí a poznání. Jindy ji uštknou další jedovatí hadi. Jelikož je netečná vůči svému vědomí, spadne do temné studny pekelného života, kde nemá naději na záchranu.
Text 10: Někdy muž vyhledává zvrhlé ženy, aby získal nepatrný sexuální požitek. Při jeho pokusu ho urážejí a bijí příbuzní těchto žen. Je to stejné jako jít pro med do včelího úlu a být napaden včelami. Někdy může—poté, co utratil spoustu peněz — získat další ženu pro trochu smyslového požitku navíc. Tato žena coby předmět smyslového požitku se však naneštěstí stane kořistí jiného zvrhlíka, který mu ji odvede či unese.
Text 11: Někdy živá bytost vynakládá velké úsilí, aby zamezila nepříjemným přírodním úkazům, jako je mrazivý chlad, nesnesitelné horko, silný vítr, nadměrný déšť a tak dále, a je velice nešťastná, když se jí to nedaří. Jindy je opakovaně podváděná v obchodních jednáních s druhými. Tímto podváděním si mezi sebou živé bytosti vytvářejí nepřátelství.
Text 12: Na lesní cestě hmotné existence někdy živá bytost přijde o majetek a nemá potom ani řádný domov, lůžko či místo k sezení, ani náležitý rodinný požitek. Jde proto žebrat peníze, a když splnění svých tužeb nedosáhne žebráním, chce si půjčovat nebo krást majetek druhých. Za to sklízí ve společnosti potupu.
Text 13: Kvůli finančním transakcím jsou vztahy velice napjaté a končí nepřátelstvím. Někdy spolu manželé kráčejí cestou hmotného pokroku a těžce pracují, aby udrželi svůj vztah, a jindy jsou kvůli nedostatku peněz nebo nemoci bezradní a téměř umírají.
Text 14: Můj milý králi, na lesní cestě hmotného života nejprve živá bytost ztratí svého otce a matku a po jejich smrti ulpí na svých nedávno narozených dětech. Takto putuje cestou hmotného pokroku a nakonec upadne do rozpaků. Nicméně až do okamžiku smrti nikdo neví, jak se z této situace dostat.
Text 15: Bylo a je mnoho hrdinů v politice a společnosti, kteří porazili stejně mocné nepřátele, ale přesto kvůli nevědomosti založené na víře, že země je jejich, mezi sebou navzájem bojují a položí své životy v bitvě. Nejsou schopni se vydat po duchovní cestě, kterou přijímají ti, kdo jsou ve stavu odříkání. I když jsou to velcí hrdinové a političtí vůdci, nedokáží se vydat cestou duchovní realizace.
Text 16: Živá bytost v lese hmotné existence někdy přijímá útočiště v popínavých rostlinách a chce slyšet cvrlikání ptáků, kteří v nich žijí. Jelikož se bojí řvaní lvů v lese, přátelí se s jeřáby, volavkami a supy.
Text 17: Jimi oklamaná živá bytost se v lese hmotného světa snaží opustit společnost těchto takzvaných yoginů, svamich a inkarnací a dostat se do společnosti skutečných oddaných, ale naneštěstí nedokáže následovat pokyny duchovního mistra či pokročilých oddaných — proto je opustí a vrátí se opět do společnosti opic, které se zajímají jen o smyslový požitek a ženy. Nachází uspokojení ve styku s těmito požitkáři a v holdování sexu a omamným látkám, a tímto způsobem maří svůj život. Když hledí do tváří jiných požitkářů, na vše zapomíná, a takto se blíží smrt.
Text 18: Když se živá bytost stane opicí skákající z jedné větve na druhou, zdržuje se na stromě rodinného života, ze kterého nemá nic jiného než sex. Stejně jako osel přitom sklízí kopance od své manželky. Není schopna se osvobodit a bezmocně setrvává v této pozici. Někdy se stane obětí nevyléčitelné nemoci, což je totéž co pád do horské jeskyně. Začíná se bát smrti, která je jako slon v hloubi této jeskyně, a zůstává v bezvýchodné situaci, kdy se drží lodyh popínavé rostliny.
Text 19: Ó hubiteli nepřátel, Maharaji Rahugano, když podmíněná duše z této nebezpečné situace nějakým způsobem vyvázne, vrátí se zase domů užívat si sexu, protože tak působí připoutanost. Pod vlivem Pánovy hmotné energie tedy i nadále bloumá v lese hmotné existence a ani v okamžiku smrti nezjistí, co je jejím skutečným vlastním zájmem.
Text 20: Můj milý králi Rahugano, i ty jsi obětí vnější energie, neboť se nacházíš na cestě připoutanosti k hmotným radostem. Radím ti nyní, aby ses vzdal svého královského postavení a žezla, kterým trestáš zločince, neboť tak se můžeš stát přítelem všech živých bytostí. Vzdej se připoutanosti ke smyslovým předmětům a chop se meče poznání nabroušeného oddanou službou. Pak dokážeš přeseknout pevný uzel iluzorní energie a překonat oceán nevědomosti.
Text 21: Král Rahugana řekl: Toto zrození jako lidská bytost je nejlepší ze všech. Ani zrození mezi polobohy na nebeských planetách není tak slavné jako narodit se v lidské životní podobě na této Zemi. K čemu je dobré vznešené postavení poloboha? Na nebeských planetách chybí kvůli přemíře hmotného pohodlí možnost stýkat se s oddanými.
Text 22: Není nic divného na tom, že stačí být pokrytý prachem z tvých lotosových nohou, a člověk okamžitě dosáhne úrovně čisté oddané služby Adhoksajovi, jež je nedostupná i pro velké polobohy, jako je Brahma. Díky chvilkovému styku s tebou jsem nyní oproštěný od všech argumentů, falešné prestiže a nedostatku rozlišování, což jsou kořeny zapletení v hmotném světě. Nyní jsem všech těchto problémů zbaven.
Text 23: Uctivě se klaním velkým osobnostem, ať už chodí po povrchu Země jako děti, mladí chlapci, avadhutové či vznešení brahmanové. Klaním se jim všem, i když se skrývají pod různými převleky. Kéž jejich milost přinese blaho královským dynastiím, které je neustále urážejí.
Text 24: Srila Sukadeva Gosvami pokračoval: Můj milý králi, ó synu matky Uttary, v mysli Jada Bharaty se objevily jisté vlny nespokojenosti kvůli urážce krále Rahugany, který ho přiměl nést svá královská nosítka, ale Jada Bharata to přešel a jeho srdce bylo znovu klidné a tiché jako oceán. Byl velkým paramahamsou, přestože ho král Rahugana urazil. Jakožto vaisnava byl velice laskavý, a tak krále poučil o původním, přirozeném postavení duše. Na urážku zcela zapomněl, protože král žalostně prosil o odpuštění u jeho lotosových nohou. Poté se vydal cestovat po celé Zemi jako předtím.
Text 25: Když Rahugana, král Sauviry, přijal ponaučení od velkého oddaného Jada Bharaty, byl si plně vědom přirozeného postavení duše. Tak zcela odřekl tělesné pojetí. Můj milý králi, každý, kdo přijme útočiště u služebníka Pánova služebníka, je jistě oslavován, protože se může bez potíží vzdát svého tělesného pojetí.
Text 26: Král Pariksit tehdy řekl Sukadevovi Gosvamimu: Můj drahý pane, ó velký oddaný mudrci, jsi vševědoucí. Velice pěkně jsi popsal postavení podmíněné duše, která je přirovnána k obchodníkovi v lese. Inteligentní lidé z těchto pokynů chápou, že smysly toho, kdo žije v tělesném pojetí, jsou jako lupiči a darebáci v onom lese a jeho manželka a děti jsou jako šakalové a jiná dravá zvířata. Pro neinteligentní lidi však není nijak snadné pochopit význam tohoto příběhu, protože je obtížné pochytit přesný smysl alegorie. Prosím tě proto, abys vyložil její přímý smysl.