इत्येवमुत्तरामातः स वै ब्रह्मर्षिसुतः सिन्धुपतय आत्मसतत्त्वं
विगणयतः परानुभावः परमकारुणिकतयोपदिश्य रहूगणेन सकरुणम
भिवन्दित चरण आपूर्णार्णव इव निभृतकरणोर्म्याशयो धरणिमिमां विचचार
॥२४॥
śrī-śuka uvāca
ity evam uttarā-mātaḥ sa vai brahmarṣi-sutaḥ sindhu-pataya ātma-satattvaḿ vigaṇayataḥ parānubhāvaḥ parama-kāruṇikatayopadiśya rahūgaṇena sakaruṇam abhivandita-caraṇa āpūrṇārṇava iva nibhṛta-karaṇormy-āśayo dharaṇim imāḿ vicacāra
śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; iti evam — takto; uttarā-mātaḥ — ó Mahārāji Parīkṣite, synu matky Uttary; saḥ — ten brāhmaṇa; vai — vskutku; brahma-ṛṣi-sutaḥ — Jaḍa Bharata, syn vysoce vzdělaného brāhmaṇy; sindhu-pataye — králi provincie Sindhu; ātma-sa-tattvam — skutečné přirozené postavení duše; vigaṇayataḥ — přestože Jaḍa Bharatu urazil; para-anubhāvaḥ — který byl velice pokročilý co se týče duchovní realizace; parama-kāruṇikatayā — svou nesmírnou laskavostí k pokleslým duším; upadiśya — poučil; rahūgaṇena — králem Rahūgaṇou; sa-karuṇam — soucitně; abhivandita-caraṇaḥ — jehož lotosové nohy byly uctívány; āpūrṇa-arṇavaḥ iva — jako celý oceán; nibhṛta — zcela utišené; karaṇa — smyslů; ūrmi — vlny; āśayaḥ — měl srdce, v němž; dharaṇim — po Zemi; imām — této; vicacāra — dále se toulal.
Srila Sukadeva Gosvami pokračoval: Můj milý králi, ó synu matky Uttary, v mysli Jada Bharaty se objevily jisté vlny nespokojenosti kvůli urážce krále Rahugany, který ho přiměl nést svá královská nosítka, ale Jada Bharata to přešel a jeho srdce bylo znovu klidné a tiché jako oceán. Byl velkým paramahamsou, přestože ho král Rahugana urazil. Jakožto vaisnava byl velice laskavý, a tak krále poučil o původním, přirozeném postavení duše. Na urážku zcela zapomněl, protože král žalostně prosil o odpuštění u jeho lotosových nohou. Poté se vydal cestovat po celé Zemi jako předtím.
Ve Srimad-Bhagavatamu (3.25.21) Kapiladeva popisuje příznaky velkých osobností: titiksavah karunikah suhrdah sarva-dehinam. Svatý oddaný je vždy velice tolerantní. Je přítelem všech živých bytostí a nevytváří si na světě žádné nepřátele. Čistý oddaný má všechny vlastnosti sadhua a Jada Bharata je toho příkladem. Když ho král Rahugana urazil, jeho smysly to vzrušilo, protože měl hmotné tělo, ale jelikož se mu později král pokorně odevzdal, Jada Bharata mu prominul. Povinností každého, kdo se chce vrátit k Bohu, je být pokorný jako král Rahugana a prosit o odpuštění vaisnavy, které mohl urazit. Vaisnavové jsou obvykle velice laskaví, a proto když se člověk okamžitě odevzdá u lotosových nohou vaisnavy, je ihned zbaven reakcí za své urážky. Pokud tak neučiní, reakce mu zůstanou a výsledky nebudou právě příjemné.
