indro viśańkya mama dhāma jighṛkṣatīti
kāmaḿ nyayuńkta sa-gaṇaḿ sa badary-upākhyam gatvāpsaro-gaṇa-vasanta-sumanda-vātaiḥ
strī-prekṣaṇeṣubhir avidhyad atan-mahi-jñaḥ
indraḥ — Pán Indra; viśaṅkya — obával se; mama — moje; dhāma — království; jighṛkṣati — chce pohltit; iti — s tĕmito myšlenkami; kāmam — Amora; nyayuṅkta — použil; sa-gaṇam — s jeho společníky; saḥ — on (Amor); badarī-upākhyam — do āśramu zvaného Badarikā; gatvā — odebral se; apsaraḥ-gaṇa — s nebeskými kurtizánami; vasanta — jaro; su-manda-vātaiḥ — a jemné vánky; strī-prekṣaṇa — (tvořené) ženskými pohledy; iṣubhiḥ — svými šípy; avidhyat — snažil se probodnout; atat-mahi-jñaḥ — aniž by si byl vĕdom Jeho vznešenosti.
Král Indra dostal strach, neboť si pomyslel, že se Nara-Narayana Ṛsi díky své tvrdé askezi stane nesmírnĕ mocným a připraví ho o jeho nebeské království. Aniž by si byl Indra vĕdom transcendentální slávy této Pánovy inkarnace, poslal do Pánovy poustevny v Badarikasramu Amora i s jeho doprovodem. Samotný Amor poté napadl Pána svými šípy v podobĕ neodolatelných pohledů překrásných žen, přičemž podmanivé jarní vánky vytvářely nanejvýš smyslnou atmosféru.
VÝZNAM: Tento a následujících devĕt veršů ukazuje majestát nejvyššího odříkání Osobnosti Božství. Slovo atan-mahi-jñah, „nechápal Pánovu slávu“ naznačuje, že král Indra kladl Osobnost Božství na stejné úrovni jako sebe, a považoval Ho za obyčejného požitkáře, kterého bude přitahovat svĕtský sex. Indrova léčka, která mĕla způsobit poklesnutí Nara-Narayana Ṛsiho Pána ovlivnit nemohla, ale ukazuje Indrovu krátkozrakost. Indra je ke svému nebeskému království připoután a tak si byl jist, že Nejvyšší Pán provádí askezi proto, aby získal tak prchavý přelud, jako je nebeské království (tridasa-pur akasa-puspayate).
