yasya — na nĕhož; anusmaraṇam — neustálé vzpomínání; nṛṇām — všech lidí; ajñāna — nevĕdomosti; dhvānta — temnotu; nāśanam — to, co ničí; vadanti — říkají; tasya — vůči Nĕmu; te — Tobĕ; viṣṇo — ó Pane Viṣṇu; mayā — mnou; asādhu — nevhodnĕ; kṛtam — bylo toto učinĕno; prabho — ó Pane.

Ó Pane Visnu, učenci říkají, že neustálé vzpomínání na Tebe zničí temnotu nevĕdomosti každé osoby. Ó Pane, ublížil jsem Ti!