V Upanisadách se uvádí: yathagner visphuliṅga vyuccarant   – živé bytosti jsou jako jiskry a Pán, Nejvyšší Osobnost Božství, je považován za původní velký oheň. Po vyslechnutí tohoto poselství Véd (sruti-vakya) bychom mĕli pochopit rozdíl mezi Nejvyšším Pánem Krsnou a živými bytostmi. Ten, kdo podléhá vládĕ vnĕjší energie, však tento rozdíl nechápe. Nechápe, že Nejvyšší Osoba je původním velkým ohnĕm, kdežto živé bytosti jsou pouhými malými dílčími částmi této Nejvyšší Osobnosti Božství. Krsna říká v Bhagavad-gitĕ (15.7):

mamaivamso jiva-loke
jiva-bhutah sanatanah
manah sasthanindriyani
prakrti-sthani karsati

„Živé bytosti v tomto podmínĕném svĕtĕ jsou Mé vĕčné dílčí části. Jelikož žijí podmínĕným životem, svádĕjí tĕžký boj se šesti smysly, mezi nĕž patří i mysl.“

Mezi tĕlem a duší hmotnĕ žijící živé bytosti rozdíl je, ale mezi tĕly a dušemi Sri Caitanyi Mahaprabhua a Pána Jagannatha rozdíl není, protože Oni nemají hmotná tĕla. Na duchovní úrovni jsou tĕlo a duše totéž; není mezi nimi rozdíl. Ve Srimad-Bhagavatamu (1.11.38) se uvádí:

etad isanam isasya
prakrti-stho 'pi tad-gunaih
na yujyate sadatma-sthair
yatha buddhis tad-asraya

„Taková je božskost Osobnosti Božství. Pána neovlivňují kvality hmotné přírody, ani když je s nimi ve styku. Podobnĕ nejsou hmotnými kvalitami ovlivnĕni oddaní, kteří u Nĕho přijali útočištĕ.“ Nejvyšší Pán, Osobnost Božství Krsna, není třemi kvalitami hmotné přírody ovlivnĕn, a ani Jeho oddané neznečišťuje vliv vnĕjší energie, protože jsou zamĕstnáni službou Pánu. Zduchovnĕné je dokonce i samotné tĕlo oddaného, stejnĕ jako železná tyč umístĕná do ohnĕ nabývá vlastnosti ohnĕ, protože se rozžhaví do ruda a okamžitĕ spálí vše, čeho se dotkne. Bengálský básník se tedy dopustil velkého přestupku tím, že považoval tĕlo Pána Jagannatha a Pána Jagannatha, Nejvyšší Osobnost Božství, za dvĕ různé entity, hmotnou a duchovní, jako kdyby Pán byl obyčejnou živou bytostí. Pán je za všech okolností vládcem hmotné energie, a proto není odsouzen k pokrytí hmotnou energií jako obyčejná živá bytost.