na — ne; me — Mojí; abhaktaḥ — bez čisté oddané služby; catuḥ-vedī — znalec čtyř Véd; mat-bhaktaḥ — Můj oddaný; śva-pacaḥ — dokonce i z rodiny pojídačů psů; priyaḥ — velmi drahý; tasmai — jemu (čistému oddanému); deyam — mĕlo by se dávat; tataḥ — od nĕho; grāhyam — mĕly by se přijímat (zbytky jídla); saḥ — taková osoba; ca — také; pūjyaḥ — zaslouží si uctívání; yathā — stejnĕ jako; hi — zajisté; aham — Já.

„  ,Ani ten, kdo je velkým znalcem sanskrtské literatury, není uznán jako Můj oddaný, pokud nevykonává čistou oddanou službu. Pokud je však Mým čistým oddaným bez touhy užívat si plodů svých činů či mentální spekulace nĕkdo narozený v rodinĕ pojídačů psů, je Mi nesmírnĕ drahý. Mĕla by se mu prokazovat veškerá úcta, a cokoliv nabídne, by se mĕlo přijmout, protože takoví oddaní jsou hodni stejného uctívání jako Já!̀  “