viprād dvi-ṣaḍ-guṇa-yutād aravinda-nābha-
pādāravinda-vimukhāt śva-pacaḿ variṣṭham
manye tad-arpita-mano-vacanehitārtha-
prāṇaḿ punāti sa kulaḿ na tu bhūri-mānaḥ
viprāt — než brāhmaṇa; dvi-ṣaṭ-guṇa-yutāt — který má všech dvanáct brāhmaṇských vlastností; aravinda-nābha — Pána Viṣṇua, jenž má pupek podobný lotosu; pāda-aravinda — lotosovým nohám; vimukhāt — než ten, kdo není oddaný; śva-pacam — caṇḍālu neboli človĕka zvyklého jíst psy; variṣṭham — za slavnĕjšího; manye — považuji; tat-arpita — zasvĕcené Jemu; manaḥ — mysl; vacana — slova; īhita — činnosti; artha — bohatství; prāṇam — život; punāti — očistí; saḥ — on; kulam — svou rodinu; na tu — ale ne; bhūri-mānaḥ — brāhmaṇa pyšný na své vlastnosti.
„ ,Pokud se nĕkdo narodil v rodinĕ brahmanů a má všech dvanáct brahmanských vlastností, ale není oddaný lotosovým nohám Pána Krsny, jenž má lotosu podobný pupek, není zdaleka tak dobrý jako candala, který svou mysl, slova, činy, majetek a život zasvĕtil službĕ Pánu. Pouhé zrození v rodinĕ brahmanů či brahmanské vlastnosti samy o sobĕ nestačí. Človĕk se musí stát čistým oddaným Pána. Pokud je sva-paca neboli candala oddaným, osvobodí nejen sebe, ale také celou svoji rodinu, kdežto neoddaný brahmana, který má jen brahmanské vlastnosti, nemůže očistit ani sebe, natož svoji rodinu.̀ “
Tento a následující verš jsou citáty ze Srimad-Bhagavatamu (7.9.10 a 3.33.7).
