yasyāsti bhaktir bhagavaty akiñcanā
sarvair guṇais tatra samāsate surāḥ
harāv abhaktasya kuto mahad-guṇā
mano-rathenāsati dhāvato bahiḥ
yasya — jehož; asti — je; bhaktiḥ — oddaná služba; bhagavati — Nejvyšší Osobnosti Božství; akiñcanā — bez hmotných tužeb; sarvaiḥ — se všemi; guṇaiḥ — dobrými vlastnostmi; tatra — tam; samāsate — žijí; surāḥ — polobozi; harau — Pánu; abhaktasya — neoddaného; kutaḥ — kde; mahat-guṇāḥ — vznešené vlastnosti; manaḥ-rathena — pohánĕný mentální spekulací; asati — za dočasným hmotným štĕstím; dhāvataḥ — žene se; bahiḥ — navenek.
Tento verš vyslovil Prahlada Maharaja a jeho následovníci, když se modlili k Nrsimhadevovi (Srimad-Bhagavatam 5.18.12).