punaḥ kahe bāhya-jñāne, āna kahite kahiluń āne,
kṛṣṇa-kṛpā tomāra upare
mora citta-bhrama kari', nijaiśvarya-mādhurī,
mora mukhe śunāya tomāre
punaḥ — znovu; kahe — On Å™Ãká; bÄhya-jñÄne — pÅ™i vnÄ•jÅ¡Ãm vÄ•domÃ; Äna — nÄ•co jiného; kahite — mluvit; kahiluá¹… — Å™ekl jsem; Äne — jinou vÄ•c; kṛṣṇa-ká¹›pÄ â€” milost Pána Kṛṣṇy; tomÄra — tobÄ•; upare — vůÄi; mora — Mé; citta-bhrama — mentálnà výmysly; kari' — vytvářejÃcÃ; nija-aiÅ›varya — svůj vlastnà majestát; mÄdhurÄ« — sladkost; mora mukhe — skrze Má ústa; Å›unÄya — umožnil slyÅ¡et; tomÄre — tobÄ•.
Sri Caitanya Mahaprabhu se vrátil k vnÄ•jÅ¡Ãmu vÄ•domà a Å™ekl: „Nemluvil jsem o tom, o Äem jsem chtÄ•l mluvit původnÄ•. Pán Krsna je k tobÄ• velice milostivý, protože zmátl Mou mysl a vyjevil svůj osobnà majestát a sladkost. ZaÅ™Ãdil, abys toto vÅ¡e ode Mne vyslechl pro své pochopenÃ.“
Sri Caitanya Mahaprabhu pÅ™iznal, že mluvil jako Å¡Ãlenec, což kvůli pochopenà tÄ•ch, kdo se nacházejà na úrovni vnÄ•jÅ¡Ã energie, nemÄ•l dÄ•lat. Jeho výroky o KrsnovÄ• tÄ•le, vlastnostech a flétnÄ• by svÄ•tskému ÄlovÄ•ku pÅ™ipadaly jako výroky Å¡Ãlence. SkuteÄnostà bylo, že se Krsna chtÄ•l Sanatanovi Gosvamimu vyjevit ze své zvláštnà milosti vůÄi nÄ•mu. Krsna zkrátka skrze ústa Sri Caitanyi Mahaprabhua, který se choval jako Å¡Ãlený, vysvÄ•tlil Sanatanovi Gosvamimu sebe i svoji flétnu. Sri Caitanya Mahaprabhu pÅ™iznal, že chtÄ•l Sanatanovi Gosvamimu Å™Ãci nÄ•co jiného, ale ve své transcendentálnà extázi hovoÅ™il o odliÅ¡ném námÄ•tu.
