kāṇera bhitara vāsā kare, āpane tāńhā sadā sphure,
anya śabda nā deya praveśite
āna kathā nā śune kāṇa, āna balite bolaya āna,
ei kṛṣṇera vaḿśīra carite
kāṇera — ušním otvoru; bhitara — v; vāsā kare — usídlí se; āpane — osobnĕ; tāṅhā — tam; sadā — vždy; sphure — je v popředí; anya — jiné; śabda — zvuky; nā — ne; deya — dovoluje; praveśite — vstoupit; āna kathā — jiné řeči; nā — ne; śune — slyší; kāṇa — ucho; āna — nĕco jiného; balite — říci; bolaya — říká; āna — další vĕc; ei kṛṣṇera — Pána Kṛṣṇy; vaṁśīra — flétny; carite — vlastnosti.
„Zvuk Krsnovy flétny je jako pták, který si v uších gopi udĕlal hnízdo a je neustále v popředí. Přitom do jejich uší nevpustí žádný jiný zvuk. Gopi v podstatĕ nic jiného neslyší, ani se na nic jiného nedokáží soustředit, dokonce ani na to, aby daly správnou odpovĕď. Takové následky přináší zvuk flétny Pána Krsny.“
V uších gopi je zvuk Krsnovy flétny vždy na prvním místĕ, a tak přirozenĕ nic jiného neslyší. Neustálé vzpomínání na posvátný zvuk Krsnovy flétny jim přináší osvícení a energii. Jiný zvuk do svých uší nepustí. Protože je jejich pozornost plnĕ upřená na Krsnovu flétnu, nemohou svou mysl obrátit k jiným námĕtům. Jinak řečeno, oddaný, který uslyšel zvuk Krsnovy flétny, zapomene na to, aby mluvil či naslouchal o jakýchkoliv jiných vĕcech. Tento zvuk Krsnovy flétny představuje Hare Krsna maha-mantra. Vážný oddaný Pána, který tuto transcendentální vibraci zpívá a poslouchá, si na ni tak zvykne, že nedokáže obrátit svou pozornost k ničemu, co se nevztahuje na Krsnovy blažené vlastnosti a to, co se Ho týká.
