aho bata — jak je úžasné; śva-pacaḥ — pojídači psů; ataḥ — než zasvĕcený brāhmaṇa; garīyān — slavnĕjší; yat — jejichž; jihvā-agre — na jazyku; vartate — zůstává; nāma — svaté jméno; tubhyam — Tebe, můj Pane; tepuḥ — provádĕli; tapaḥ — askezi; te — oni; juhuvuḥ — konali obĕti; sasnuḥ — koupali se na všech posvátných místech; āryāḥ — opravdoví Āryové; brahma — všechny Védy; anūcuḥ — prostudovali; nāma — svaté jméno; gṛṇanti — zpívali; ye — kdo; te — oni.

Sri Caitanya Mahaprabhu potom recitoval následující verš: „,Můj drahý Pane, ten, kdo na svém jazyku neustále uchovává Tvé svaté jméno, se stane vznešenĕjší osobností než zasvĕcený brahmana. I když může pocházet z rodiny pojídačů psů, a být tak podle hmotných mĕřítek nejnižším z lidí, je přesto slavný. Tak úžasnĕ působí zpívání svatého jména Pána. Závĕr tedy je, že ten, kdo zpívá svaté jméno Pána, již vykonal všechny druhy askeze a velkých obĕtí zmínĕných ve Védách, vykoupal se na všech posvátných poutních místech, prostudoval všechny Védy a je opravdový Ārya.̀“