nimajjato 'nanta bhavārṇavāntaś
cirāya me kūlam ivāsi labdhaḥ
tvayāpi labdhaḿ bhagavann idānīm
anuttamaḿ pātram idaḿ dayāyāḥ
nimajjataḥ — ponořený; ananta — ó neomezený; bhava-arṇava-antaḥ — v oceánu nevĕdomosti; cirāya — po dlouhé dobĕ; me — mĕ; kūlam — břeh; iva — jako; asi — jsi Ty; labdhaḥ — dosáhl; tvayā — Tebou; api — také; labdham — získaný; bhagavan — ó můj Pane; idānīm — nyní; anuttamam — nejlepší; pātram — uchazeč; idam — tento; dayāyāḥ — o prokázání Tvé milosti.
„,Ó můj Pane! Ó neomezený! I když jsem se dlouhou dobu topil v oceánu nevĕdomosti, nyní jsem dosáhl Tebe, stejnĕ jako když človĕk dosáhne pobřeží. Můj drahý Pane, ve mnĕ jsi získal tu pravou osobu, které můžeš udĕlit svou bezpříčinnou milost.̀“
Toto je verš 21 ze Stotra-ratny, sestavené Ālabandaruem Yamunacaryou. Vztah s Nejvyšší Osobností Božství může být obnoven dokonce i po pádu do oceánu nevĕdomosti neboli oceánu hmotné existence, který s sebou přináší kolobĕh zrození, smrti, stáří a nemoci vzniklý přijetím hmotného tĕla. Existuje 8 400 000 hmotných životních druhů, ale v lidském tĕle živá bytost získává možnost vymanit se z opakovaného rození a umírání. Ten, kdo se stane Pánovým oddaným, je z tohoto nebezpečného oceánu zrození a smrti zachránĕn. Pán je vždy připravený zahrnout pokleslé duše zápasící se strastiplnými hmotnými podmínkami svou milostí. Pán Krsna v Bhagavad-gitĕ (15.7) říká:
mamaivamso jiva-loke
jiva-bhutah sanatanah
manah-sasthanindriyani
prakrti-sthani karsati
„Živé bytosti v tomto podmínĕném svĕtĕ jsou Mé vĕčné dílčí části, jelikož žijí podmínĕným životem, svádĕjí tĕžký boj se šesti smysly včetnĕ mysli.“
Každá živá bytost tak v této hmotné přírodĕ tĕžce zápasí. Je však nedílnou částí Nejvyššího Pána, a když se Nejvyšší Osobnosti Božství odevzdá, získá osvobození z oceánu zrození a smrti. Pán je k pokleslým duším velmi vlídný a neustále chce vysvobodit živou bytost z oceánu nevĕdomosti. Pokud živá bytost pochopí své postavení a odevzdá se Pánu, její život se stane úspĕšným.
