kāśīte lekhaka śūdra-śrīcandraśekhara

tāńra ghare rahilā prabhu svatantra īśvara

kāśīte — ve Váránasí; lekhaka — písař; śūdra — narozený v rodinĕ śūdry; śrī- -candraśekhara — Candraśekhara; tāṅra ghare — v jeho domĕ; rahilā — zůstal; prabhu — Pán; svatantra — nezávislý; īśvara — nejvyšší vládce.


Text

Protože je Pán jako Nejvyšší Osobnost Božství plnĕ nezávislý, ubytoval se tentokrát v domĕ Candrasekhara, přestože ten byl považován za sudru neboli kayasthu.

Purport

Pán Caitanya zůstal v domĕ písaře Candrasekhara, přestože by sannyasi nemĕl bydlet v domĕ sudry. Před pĕti sty lety platilo hlavnĕ v Bengálsku pravidlo, že ti, kdo se narodili v rodinĕ brahmanů, byli brahmanové a všichni ostatní, kteří se narodili v jiných rodinách, dokonce i vyšších tříd jako ksatriyové a vaisyové, byli považováni za sudry či ne-brahmany. A tak navzdory tomu, že byl Sri Candrasekhara písařem z rodiny kayasthů ze severní Indie, byl považován za sudru. V Bengálsku byli za sudry považováni také vaisyové, zvláštĕ ti, kteří patřili k suvarna-vanikům, a dokonce i vaidyové, což byli obvykle lékaři. Pán Caitanya Mahaprabhu ovšem nepřijal tyto umĕle vytvořené zásady, které ve společnosti zavedli lidé se sobeckými motivy, a pozdĕji i přes protesty takzvaných brahmanů začali kayasthové, vaidyové i vanikové přijímat posvátnou šňůru.

Před příchodem Caitanyi Mahaprabhua odsoudil Ballal Sena, tehdejší král Bengálska, třídu suvarna-vaniků kvůli své osobní zaujatosti vůči nim. V Bengálsku jsou suvarna-vanikové vždy velice bohatí, protože jsou to bankéři a obchodníci se zlatem a stříbrem. Ballal Sena si tedy od jednoho takového půjčoval peníze. Když však Ballal Sena zkrachoval, bankéř suvarna-vanik mu přestal půjčovat. To Ballala Senu rozzuřilo a prohlásil všechny suvarna-vaniky za sudry. Snažil se donutit brahmany k tomu, aby je nepřijímali jako následovníky védských pokynů pod brahmanským vedením, což nĕkteří učinili, jiní však ne. Tak se rozdĕlili i brahmanové mezi sebou a ti, jež podporovali suvarna-vaniky, byli z řad brahmanů vyhoštĕni. Stejné předsudky přetrvávají dodnes.

V Bengálsku je mnoho vaisnavských rodin, jejichž členové jednají jako acaryové, i když se nenarodili v rodinách brahmanů, a zasvĕcují žáky udĕlováním posvátné šňůry, jak to přikazují vaisnavské tantry. Příkladem jsou rodiny Thakura Raghunandany Ācaryi, Thakura Krsnadase, Navani Hody a Rasikananda-devy (žáka Syamanandy Prabhua), v nichž se provádí obřad předání posvátné šňůry tak, jak to dĕlají kastovní Gosvami, už nejménĕ tři sta nebo čtyři sta let. Přijímají žáky narozené v brahmanských rodinách, a jsou tedy pravými duchovními mistry, způsobilými uctívat salagrama- -silu, která se uctívá spolu s Božstvem. V dobĕ psaní tĕchto stránek nebylo uctívání salagrama-sily v našem hnutí pro vĕdomí Krsny ještĕ zavedeno, ale brzy ho ve všech našich chrámech zavedeme jako podstatnou součást arcana-margy (uctívání Božstev).