Srila Bhaktivinoda Thakura v této souvislosti vysvĕtluje, že ve všech védských písmech je jiva-tattva, kategorie živých bytostí, popisována jako jedna z energií Pána. Jestliže nĕkdo nepřijímá živou bytost jako nepatrnou, nekonečnĕ malou jiskru Nejvyššího a staví jiva-tattvu na stejnou úroveň s Nejvyšším Brahmanem, Nejvyšší Osobností Božství, rozumí se, že se celá jeho filosofie zakládá na omylu. Sripada Saṅkaracarya naneštĕstí zámĕrnĕ tvrdil, že se jiva-tattva neboli živé bytosti rovnají Nejvyššímu Bohu. Celá jeho filosofie je tedy založena na omylu a svádí lidi k tomu, aby se stali ateisty, a jejich životní mise tak zůstala nesplnĕna. V Bhagavad-gitĕ je vysvĕtleno, že životním posláním je odevzdat se Nejvyššímu Pánu a stát se Jeho oddaným, ale mayavadská filosofie nás navádí k tomu, abychom popírali existenci Nejvyšší Osobnosti Božství a sami se stavĕli do role Nejvyššího Pána. Tímto jsou stovky tisíců nevinných lidí svedeny na scestí.

Ve Vedanta-sutře Srila Vyasadeva napsal, že Nejvyšší Osobnost Božství je zdrojem a vše hmotné i duchovní vyvĕrá pouze z Jeho energie. Pán, Nejvyšší Brahman, je původem či zdrojem všeho (janmady asya yatah) a všechny ostatní projevy vycházejí z různých Pánových energií. To je také potvrzeno ve Visnu Puranĕ:

eka-desa-sthitasyagner
jyotsna vistarini yatha
parasya brahmanah saktis
tathedam akhilam jagat

„Cokoliv v tomto svĕtĕ vidíme, je pouze expanzí různých energií Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, který je přesnĕ jako oheň, jenž šíří svĕtlo na velkou vzdálenost, i když se nachází na jednom místĕ.“ Toto je zcela názorný příklad. Podobnĕ se také říká, že stejnĕ jako vše v hmotném svĕtĕ existuje díky slunečnímu svĕtlu, což je energie slunce, spočívá vše na duchovních a hmotných energiích Nejvyšší Osobnosti Božství. A tak i když Krsna setrvává ve svém vlastním sídle (goloka eva nivasaty akhilatma-bhutah), kde si užívá svých transcendentálních zábav s pasáčky a gopimi, je přítomný všude, dokonce i v atomech tohoto vesmíru (andantara-stha-paramanu-cayantara- -stham). To je závĕr védské literatury.

Mayavadská filosofie bohužel klame lidi prohlášením, že živá bytost je Bůh, což způsobilo chaos po celém svĕtĕ a témĕř každého to přivedlo k bezbožnosti. Tím, že takto zahalili slávu Nejvyššího Pána, mayavadští filosofové společnosti velmi uškodili. Pán Caitanya tedy zavedl Hare Krsna maha- -mantru jako prostředek proti ohavnostem mayavadských filosofů.

harer nama harer nama
harer namaiva kevalam
kalau nasty eva nasty eva
nasty eva gatir anyatha

„V tomto vĕku hádek a pokrytectví je jediná možnost, jak se osvobodit – zpívání svatého jména Pána. Není jiné cesty. Není jiné cesty. Není jiné cesty.“ Lidé by mĕli jednoduše zpívat Hare Krsna maha-mantru, protože tak postupnĕ pochopí, že nejsou Nejvyšší Osobnost Božství, jak je učili mayavadští filosofové, ale že jsou vĕční služebníci Pána. Jakmile se človĕk zamĕstná transcendentální službou Pánu, bude osvobozen.

mam ca yo 'vyabhicarena
bhakti-yogena sevate
sa gunan samatityaitan
brahma-bhuyaya kalpate

„Ten, kdo Mi slouží s naprostou oddaností a za žádných okolností se neodchýlí, okamžitĕ překoná kvality hmotné přírody, a tak se dostává na úroveň Brahmanu.“ (Bg. 14.26) Hnutí Hare Krsna neboli hnutí pro vĕdomí Krsny je proto jediným svĕtlem pro pošetilé živé bytosti, které si myslí, že Bůh neexistuje, anebo pokud existuje, tak bez podoby, a ony samy že jsou také Bůh. Tyto mylné představy jsou velice nebezpečné a jediný způsob, jak je zastavit, je šířit hnutí Hare Krsna.