kṛṣṇe bhagavattā-jñāna — saḿvitera sāra
brahma-jñānādika saba tāra parivāra
kṛṣṇe — v Kṛṣṇovi; bhagavattā — jehož vlastností je, že je původní Nejvyšší Osobnost Božství; jñāna — poznání; saṁvitera — energie poznání; sāra — podstata; brahma-jñāna — poznání Brahmanu; ādika — a tak dále; saba — všechno; tāra — toho; parivāra — příbuzní.
Výsledkem činnosti samvit-sakti je schopnost poznávat. Tuto schopnost má Pán i živé bytosti. Sri Krsna má jako Nejvyšší Osobnost Božství úplné poznání o všem a všude, a proto nemá s poznáváním problémy. Zatímco obyčejné živé bytosti brání v poznávání nespočetné překážky, Pán může získat poznání tak, že na danou vĕc pouze pohlédne. Poznávání živých bytostí se dĕlí do tří kategorií: přímé poznání, nepřímé poznání a zvrácené poznání. Smyslové vnímání hmotných předmĕtů hmotnými smysly, jako je oko, ucho, nos a ruka, přinese vždy zcela jistĕ poznání zvrácené. Tuto iluzi předvádí hmotná energie, zvrácenĕ ovlivnĕná samvit-sakti. Negativní poznávání objektu, jenž je mimo dosah smyslového vnímání, je cesta nepřímého poznávání, což není úplnĕ nedokonalé, ale výsledkem je pouze částečné poznání v podobĕ neosobní duchovní realizace a monismu. Je-li však poznávací činitel samvit osvícen energií hladini, která je součástí stejné duchovní energie, jednají pak společnĕ, a jedinĕ tímto způsobem lze dosáhnout poznání Osobnosti Božství. V tomto stavu by mĕla být samvit-sakti udržována. Hmotné poznání a nepřímé duchovní poznání jsou jejími vedlejšími produkty.