taṭastha ha-iyā mane vicāra yadi kari
saba rasa haite śṛńgāre adhika mādhurī
taṭa-stha ha-iyā — nestrannĕ; mane — v mysli; vicāra — uvážení; yadi — jestliže; kari — provedeme; saba rasa — všechny nálady; haite — než; śṛṅgāre — v milostné lásce; adhika — vĕtší; mādhurī — sladkost.
Když však tyto nálady nezaujatĕ srovnáme, zjistíme, že milostné rozpoložení je svojí sladkostí nadřazené všem ostatním.
V transcendentálních vztazích s Pánem není nikdo výše nebo níže než ti druzí, protože na absolutní úrovni je vše rovnocenné. To však neznamená, že mezi nimi nejsou transcendentální rozdíly. Transcendentální vztah milostné lásky je tedy považován za nejvyšší dokonalost.
