loka saba uddhārite tomāra avatāra
muñi baḍa dukhī, more karaha uddhāra
loka — lidi; saba — všechny; uddhārite — osvobodit; tomāra — Tvoje; avatāra — inkarnace; muñi — já (jsem); baḍa — velice; dukhī — nešťastný; more — mnĕ; karaha — prosím učiň; uddhāra — osvobození.
Vypadá to, že Gopala Capala byl sice hříšný, mluvka a urážel druhé, ale zároveň byl upřímný. Vĕřil proto, že Caitanya Mahaprabhu je inkarnace Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, který přišel vysvobodit všechny podmínĕné duše, a tak Pána prosil o milost, aby vysvobodil i jeho. Nebyl si však vĕdom toho, že osvobozování pokleslých duší neznamená léčení jejich tĕlesných nemocí, i když faktem je, že človĕk vysvobozený ze spárů hmoty se automaticky zbaví i hmotných tĕlesných nemocí. Gopala Capala chtĕl být osvobozen pouze od tĕlesného utrpení, které mu působila lepra. Sri Caitanya sice jeho upřímné naléhání přijal, ale přál si ho poučit o skutečné příčinĕ jeho utrpení.