Tento verš poukazuje na rozdíl mezi Nejvyšší Osobností Božství a obyčejnou živou bytostí. Každá živá bytost dostává určitý druh těla na základě svého minulého jednání (karmana daiva-netrena jantur dehopapattaye). Není nikdy nezávislá a nikdy se nemůže narodit podle své vlastní vůle. Je tak nucena přijmout tělo, které jí přidělí maya podle její minulé karmy. To je popsáno v Bhagavad-gitě (18.61): yantrarudhani mayaya. Tělo je v podstatě stroj vytvořený a daný živé bytosti hmotnou energií na pokyn Nejvyšší Osobnosti Božství. Ta proto musí přijmout určitý druh těla, které jí maya, hmotná energie, přidělí v souladu s její karmou. Nikdo nemůže nezávisle říci: “Dej mi takové a takové tělo.” Každý musí přijmout tělo, které mu hmotná energie poskytne, ať je jakékoliv. To je postavení obyčejné živé bytosti.

Když ale sestupuje Krsna, činí tak ze svého laskavého soucitu s pokleslými dušemi. V Bhagavad-gitě (4.8) říká:

paritranaya sadhunam
vinasaya ca duskrtam
dharma-samsthapanarthaya
sambhavami yuge yuge

“Abych osvobodil zbožné a vyhladil ničemy a abych znovu nastolil zásady náboženství, přicházím věk za věkem.” Nejvyšší Pán není nucen se zjevit. Jelikož je Nejvyšší Osobností Božství, nikdo Ho nemůže k ničemu přinutit. Každý Mu podléhá, ale On nepodléhá nikomu. Lidé, kteří si kvůli nedostatečnému poznání myslí, že se mohou Krsnovi vyrovnat nebo se Jím stát, jsou po všech stránkách odsouzeni k neúspěchu. Nikdo se nemůže Krsnovi vyrovnat nebo Ho překonat; proto se o Něm říká, že je asamaurdhva. Podle slovníku Visva-kosa se slovo maya používá ve významu “pýcha” a také “soucit”. Pro obyčejnou živou bytost je tělo, ve kterém přijde na svět, trestem. Pán v Bhagavad-gitě (7.14) říká: daivi hy esa guna-mayi mama maya duratyaya-“Tuto Mou božskou energii, složenou ze tří kvalit hmotné přírody, je těžké překonat.” Když ale na svět přichází Krsna, slovo maya se vztahuje na Jeho soucit či milost vůči oddaným a vůči pokleslým duším. Pán může svou silou vysvobodit kohokoliv, ať už se jedná o osobu hříšnou či zbožnou.