duṣmantaḥ — Mahārāja Duṣmanta; mṛgayām yātaḥ — když vyjel na lov; kaṇva-āśrama-padam — k obydlí Kaṇvy; gataḥ — přišel; tatra — tam; āsīnām — sedící ženu; sva-prabhayā — svou krásou; maṇḍayantīm — ozařující; ramām iva — jako bohyně štěstí; vilokya — když spatřil; sadyaḥ — okamžitě; mumuhe — byl okouzlen; deva-māyām iva — přesně jako matoucí energie Pána; striyam — půvabná žena; babhāṣe — oslovil; tām — ji (tu ženu); vara-ārohām — která byla nejkrásnější z půvabných žen; bhaṭaiḥ — vojáky; katipayaiḥ — několika; vṛtaḥ — doprovázen.

Král Dusmanta jednou vyjel do lesa na lov, a když byl velmi unaven, přišel k obydlí Kanvy Muniho. Tam uviděl sedět půvabnou dívku, jež vypadala jako bohyně štěstí a svou září osvětlovala celý asram. Krále přirozeně upoutala její krása, a proto k ní doprovázen několika svými vojáky přistoupil a oslovil ji.