ईजे महाभिषेकेण सोऽभिषिक्तोऽधिराड् विभुः ॥२४॥
पञ्चपञ्चाशता मेध्यैर्गङ्गायामनु वाजिभिः ।
मामतेयं पुरोधाय यमुनामनु च प्रभुः ॥२५॥
अष्टसप्ततिमेध्याश्वान् बबन्ध प्रददद् वसु ।
भरतस्य हि दौष्मन्तेरग्निः साचीगुणे चितः ।
सहस्रं बद्वशो यस्मिन् ब्राह्मणा गा विभेजिरे ॥२६॥
cakraḿ dakṣiṇa-haste 'sya
padma-kośo 'sya pādayoḥ
īje mahābhiṣekeṇa
so 'bhiṣikto 'dhirāḍ vibhuḥ
pañca-pañcāśatā medhyair
gańgāyām anu vājibhiḥ
māmateyaḿ purodhāya
yamunām anu ca prabhuḥ
aṣṭa-saptati-medhyāśvān
babandha pradadad vasu
bharatasya hi dauṣmanter
agniḥ sācī-guṇe citaḥ
sahasraḿ badvaśo yasmin
brāhmaṇā gā vibhejire
cakram — znázornění Kṛṣṇova disku; dakṣiṇa-haste — na dlani pravé ruky; asya — jeho (Bharaty); padma-kośaḥ — znak v podobě lotosového květu; asya — jeho; pādayoḥ — na chodidlech; īje — uctíval Nejvyšší Osobnost Božství; mahā-abhiṣekeṇa — velkolepým védským obřadem; saḥ — on (Mahārāja Bharata); abhiṣiktaḥ — povýšený; adhirāṭ — do nejvyššího postavení vládce; vibhuḥ — pána všeho; pañca-pañcāśatā — padesát pět; medhyaiḥ — vhodných pro oběť; gaṅgāyām anu — od ústí Gangy k jejímu prameni; vājibhiḥ — s koňmi; māmateyam — velkého mudrce Bhṛgua; purodhāya — jmenující hlavním knězem; yamunām — na břehu Yamuny; anu — v náležitém sledu; ca — také; prabhuḥ — nejvyšší vládce, Mahārāja Bharata; aṣṭa-saptati — sedmdesát osm; medhya-aśvān — koní vhodných pro oběť; babandha — svázal; pradadat — daroval; vasu — bohatství; bharatasya — Mahārāje Bharaty; hi — jistě; dauṣmanteḥ — syn Mahārāje Duṣmanty; agniḥ — obětní oheň; sācī-guṇe — na vznešeném místě; citaḥ — založil; sahasram — tisíce; badvaśaḥ — v počtu jedné badvy (13 084); yasmin — při těchto obětích; brāhmaṇāḥ — všichni přítomní brāhmaṇové; gāḥ — krávy; vibhejire — dostali svůj podíl.
Maharaja Bharata, Dusmantův syn, nesl na dlani své pravé ruky znak znázorňující disk Pána Krsny a na chodidlech znak lotosového květu. Díky tomu, že velkolepým obřadem uctíval Nejvyšší Osobnost Božství, se stal králem a vládcem celého světa. Podle pokynů kněze Mamateyi neboli Bhrgua Muniho pak vykonal padesát pět obětí koně na břehu Gangy, od jejího ústí až k prameni, a sedmdesát osm obětí koně na břehu Yamuny, počínaje u soutoku v Prayagu a pramenem konče. Na vznešeném místě založil obětní oheň a brahmanům rozdal velké bohatství. Daroval jim tolik krav, že každý z mnoha tisíc brahmanů jich dostal jako svůj podíl jednu badvu (13 084).
Jak je zde vyjádřeno slovy dausmanter agnih saci-gune citah, Bharata, syn Maharaje Dusmanty, vykonal na celém světě mnoho obřadů—zvláště pak po celé Indii na březích Gangy a Yamuny, od jejich ústí až po pramen-a všechny tyto oběti se konaly na význačných místech. Bhagavad- gita (3.9) uvádí: yajñarthat karmano 'nyatra loko 'yam karma-bandhanah—“Práci je třeba konat jako oběť Visnuovi, neboť jinak poutá k tomuto hmotnému světu.” Každý by se měl věnovat yajñi a všude by měl být zapálen obětní oheň, aby lidé byli šťastní a bohatí a dělali pokrok v duchovním životě. Toto bylo však možné před začátkem Kali-yugy, jelikož tehdy žili kvalifikovaní brahmanové, kteří tyto yajñi dovedli provádět. Pro současnost však Brahma-vaivarta Purana udává:
asvamedham gavalambham
sannyasam pala-paitrkam
devarena sutotpattim
kalau pañca vivarjayet
“V tomto věku Kali je zakázáno pět činů—obětovat koně, obětovat krávu, přijmout sannyas, předložit předkům obětiny z masa a plodit děti s manželkou svého bratra.” V současném věku nelze konat oběti, jako je asvamedha-yajña a gomedha-yajña, neboť není k dispozici dostatek bohatství ani kvalifikovaní brahmanové. Tento verš říká: mamateyam purodhaya-Maharaja Bharata svěřil konání své yajñi synovi Mamaty, Bhrguovi Munimu. Nyní však takové brahmany najít nelze. Proto sastry doporučují: yajñaih saṅkirtana-prayair yajanti hi sumedhasah-inteligentní osoby by měly provádět saṅkirtana-yajñu, kterou zavedl Pán Sri Caitanya Mahaprabhu.
krsna-varnam tvisakrsnam
saṅgopaṅgastra-parsadam
yajñaih saṅkirtana-prayair
yajanti hi sumedhasah
“V tomto věku Kali budou lidé, obdaření dostatečnou inteligencí, uctívat Pána v doprovodu svých společníků saṅkirtana-yajñou.” (Bhag.11.5.32). Yajña se musí vykonávat, neboť jinak budou lidé zapleteni v hříšných činnostech a budou nesmírně trpět. Hnutí pro vědomí Krsny se proto ujalo úkolu zavést zpívání Hare Krsna po celém světě. Činnost tohoto hnutí Hare Krsna je také yajña, ale bez těžkostí spojených se sháněním potřebného náčiní a kvalifikovaných brahmanů. Společné zpívání lze provádět kdekoliv. Všechny účely yajñi budou splněny, pokud se lidé shromáždí a budou povzbuzeni ke zpívání Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare. Prvním úkolem je zajistit dostatek deště, neboť bez něho nic neporoste (annad bhavanti bhutani parjanyad anna-sambhavah). Samotný déšť může přinést vše, co je pro nás nezbytné (kamam vavarsa parjanyah), a země je původním zdrojem toho všeho (sarva-kama-dugha mahi). Závěr tedy zní, že lidé na celém světě by se v tomto věku Kali měli vyhýbat čtyřem principům hříšného života-nedovolenému sexu, pojídání masa, požívání omamných látek a hazardování-a v čistém stavu bytí by měli vykonávat jednoduchou yajñu, zpívat Hare Krsna maha-mantru. Pak bude země bezpochyby plodit vše, co je k životu potřebné, a lidé budou šťastní po stránce ekonomické, politické, sociální, náboženské i kulturní. Všechno bude tak, jak má být.
