kaviḥ — další syn, zvaný Kavi; kanīyān — který byl nejmladší; viṣayeṣu — na hmotných radovánkách; niḥspṛhaḥ — neulpívající; visṛjya — poté, co se vzdal; rājyam — majetku svého otce, království; saha bandhubhiḥ — doprovázen přáteli; vanam — do lesa; niveśya — stále chovající; citte — v hloubi srdce; puruṣam — Nejvyšší Osobu; sva-rociṣam — vydávající vlastní záři; viveśa — vstoupil; kaiśora-vayāḥ — mladý muž, ještě ne zcela dospělý; param — transcendentální svět; gataḥ — vstoupil.

Manuův nejmladší syn, který se jmenoval Kavi, se nechtěl oddávat hmotnému požitku, a proto se vzdal království ještě dříve, než dosáhl plného mládí. V doprovodu svých přátel se vydal do lesa a v srdci přitom stále myslel na zářící Nejvyšší Osobnost Božství. Tak dosáhl dokonalosti.