तेनोपयुक्तकरणो ब्रह्म प्राप परं मुनिः ॥१४॥
evaḿ vṛtto vanaḿ gatvā
dṛṣṭvā dāvāgnim utthitam
tenopayukta-karaṇo
brahma prāpa paraḿ muniḥ
evam vṛttaḥ — setrvávající v tomto stavu života; vanam — do lesa; gatvā — poté, co odešel; dṛṣṭvā — když uviděl; dāva-agnim — lesní požár; utthitam — tam jsoucí; tena — tím (ohněm); upayukta-karaṇaḥ — spálil všechny smysly těla; brahma — transcendence; prāpa — dosáhl; param — nejvyššího cíle; muniḥ — jako velký světec.
Díky tomuto postoji se Prsadhra stal velkým světcem, a když odešel do lesa a uviděl planoucí lesní požár, využil příležitosti a spálil své tělo v ohni. Tak dosáhl transcendentálního, duchovního světa.
Pán říká v Bhagavad-gitě (4.9):
janma karma ca me divyam
evam yo vetti tattvatah
tyaktva deham punar janma
naiti mam eti so 'rjuna
“Ten, kdo zná transcendentální povahu Mého zjevení a Mých činností, se po opuštění těla nezrodí znovu v tomto hmotném světě, ale dospěje do Mého věčného sídla, ó Arjuno.” Prsadhra byl kvůli své karmě proklet, aby se v příštím životě narodil jako sudra, ale jelikož začal žít jako světec a neustále soustředil mysl na Nejvyšší Osobnost Božství, stal se čistým oddaným. Výsledkem jeho oddanosti bylo, že ihned poté, co se v ohni zbavil svého těla, dospěl do duchovního světa, jak uvádí Bhagavad-gita slovy mam eti. Oddaná služba v podobě myšlení na Nejvyšší Osobnost Božství je tak mocná, že ačkoliv byl Prsadhra proklet, vyhnul se hrozivým následkům života sudry a místo toho se vrátil domů, zpátky k Bohu. V Brahma- samhitě (5.54) stojí:
yas tv indra-gopam athavendram aho sva-karma-
bandhanurupa-phala-bhajanam atanoti
karmani nirdahati kintu ca bhakti-bhajam
govindam adi-purusam tam aham bhajami
Ten, kdo vykonává oddanou službu, není ovlivněn výsledky svých hmotných činností. Jinak úplně každý — od toho nejmenšího mikroba až po krále nebes Indru — podléhá zákonům karmy. Čistý oddaný, který stále slouží Pánu, je od působení těchto zákonů osvobozen.
