विलोक्य तं देववरं त्रिलोक्या
भवाय देव्याभिमतं मुनीनाम् ।
आसीनमद्रावपवर्गहेतो
स्तपो जुषाणं स्तुतिभिः प्रणेमुः ॥२०॥

vilokya taḿ deva-varaḿ tri-lokyā

bhavāya devyābhimataḿ munīnām

āsīnam adrāv apavarga-hetos

tapo juṣāṇaḿ stutibhiḥ praṇemuḥ

vilokya — pozorující; tam — jeho; deva-varam — nejlepšího z polobohů; tri-lokyāḥ — tří světů; bhavāya — pro rozvoj; devyā — s jeho manželkou Bhavānī; abhimatam — přijímaného; munīnām — velkými světci; āsīnam — sedící společně; adrau — z vrcholu hory Kailās; apavarga-hetoḥ — toužícími po osvobození; tapaḥ — podstupující askezi; juṣāṇam — jimi obsluhovaného; stutibhiḥ — modlitbami; praṇemuḥ — složili uctivé poklony.


Text

Polobozi spatřili Pána Sivu, jak sedí na vrcholu hory Kailas se svou manželkou Bhavani a dbá na příznivý rozvoj tří světů. Byl uctíván velkými světci toužícími po vysvobození. Polobozi mu s velkou úctou složili poklony a přednesli své modlitby.

Purport