निशाम्यैतत् सुरगणा महेन्द्रवरुणादयः ।
नाध्यगच्छन्स्वयं मन्त्रैर्मन्त्रयन्तो विनिश्चितम् ॥१७॥
ततो ब्रह्मसभां जग्मुर्मेरोर्मूर्धनि सर्वशः ।
सर्वं विज्ञापयां चक्रुः प्रणताः परमेष्ठिने ॥१८॥

niśāmyaitat sura-gaṇā

mahendra-varuṇādayaḥ

nādhyagacchan svayaḿ mantrair

mantrayanto viniścitam

tato brahma-sabhāḿ jagmur

meror mūrdhani sarvaśaḥ

sarvaḿ vijñāpayāḿ cakruḥ

praṇatāḥ parameṣṭhine

niśāmya — jakmile zjistili; etat — co se přihodilo; sura-gaṇāḥ — všichni polobozi; mahā-indra — král Indra; varuṇa-ādayaḥ — Varuṇa a ostatní polobozi; na — ne; adhyagacchan — dospěli; svayam — sami; mantraiḥ — uvažováním; mantrayantaḥ — debatující; viniścitam — k pravému závěru; tataḥ — poté; brahma-sabhām — do sněmovny Pána Brahmy; jagmuḥ — odebrali se; meroḥ — hory Sumeru; mūrdhani — na vrchol; sarvaśaḥ — všichni; sarvam — vše; vijñāpayām cakruḥ — informovali; praṇatāḥ — složili poklony; parameṣṭhine — Pánu Brahmovi.


Text

Když Pán Indra, Varuna a další polobozi viděli, v jakém postavení se nacházejí, radili se, ale nenalezli žádné řešení. Všichni se potom shromáždili a společně se odebrali na vrchol hory Sumeru. Tam ve sněmovně Pána Brahmy padli k zemi, aby mu složili poklony, a pak ho informovali o všem, co se stalo.

Purport