यदा युद्धेऽसुरैर्देवा बध्यमानाः शितायुधैः ।
गतासवो निपतिता नोत्तिष्ठेरन्स्म भूरिशः ॥१५॥
यदा दुर्वासः शापेन सेन्द्रा लोकास्त्रयो नृप ।
निःश्रीकाश्चाभवंस्तत्र नेशुरिज्यादयः क्रियाः ॥१६॥
śrī-śuka uvāca
yadā yuddhe 'surair devā
badhyamānāḥ śitāyudhaiḥ
gatāsavo nipatitā
nottiṣṭheran sma bhūriśaḥ
yadā durvāsaḥ śāpena
sendrā lokās trayo nṛpa
niḥśrīkāś cābhavaḿs tatra
neśur ijyādayaḥ kriyāḥ
śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil; yadā — když; yuddhe — v boji; asuraiḥ — démony; devāḥ — polobozi; badhyamānāḥ — obléhaní; śita-āyudhaiḥ — hadími zbraněmi; gata-āsavaḥ — téměř mrtví; nipatitāḥ — někteří z nich padli; na — ne; uttiṣṭheran — znovu vstali; sma — tak se stalo; bhūriśaḥ — většině; yadā — když; durvāsaḥ — Durvāsy Muniho; śāpena — kvůli prokletí; sa-indrāḥ — s Indrou; lokāḥ trayaḥ — tři světy; nṛpa — ó králi; niḥśrīkāḥ — bez jakéhokoliv hmotného bohatství; ca — také; abhavan — staly se; tatra — tehdy; neśuḥ — nemohly být konány; ijya-ādayaḥ — oběti; kriyāḥ — rituální obřady.
Sukadeva Gosvami řekl: Když asurové svými hadími zbraněmi v bitvě ostře napadli polobohy, mnoho polobohů padlo a nebylo možné je přivést zpátky k životu. Ó králi, jelikož polobozi byli tehdy prokleti Durvasou Munim, tři světy byly sužovány bídou, a proto nebylo možné konat obětní obřady. Mělo to vážné následky.
Je popsáno, že když Durvasa Muni kráčel po cestě, uviděl Indru jedoucího na svém slonu a s potěšením mu nabídl girlandu, která mu visela na krku. Indra byl však příliš pyšný — girlandu vzal a bez úcty k Durvasovi Munimu ji pověsil na chobot svého slona. Zvíře nechápalo její hodnotu, hodilo si ji pod nohy a rozdupalo ji. Když Durvasa Muni viděl toto urážlivé chování, okamžitě Indru proklel, že bude chudý a přijde o všechno své hmotné bohatství. Polobozi, trpící na jedné straně kvůli útočícím démonům a na druhé kvůli kletbě Durvasy Muniho, tak ztratili všechno hmotné bohatství ve třech světech.
Získat díky materialistickému pokroku nesmírné bohatství je někdy velice nebezpečné. Hmotně bohatý člověk na nikoho nedbá, a tak se dopouští přestupků vůči vznešeným osobnostem, jako jsou oddaní a velcí světci. To je výsledek hmotného bohatství. Sukadeva Gosvami prohlásil, dhana-durmadandha — příliš velké jmění člověka zaslepí. To se stává dokonce i Indrovi v jeho nebeském království, co tedy říci o ostatních obyvatelích tohoto hmotného světa? Ten, kdo je po hmotné stránce bohatý, by se měl naučit být vážný a dobře se chovat k vaisnavům a světcům; jinak poklesne.
