brahman santanu śiṣyasya
karma-cchidraḿ vitanvataḥ
yat tat karmasu vaiṣamyaḿ
brahma-dṛṣṭaḿ samaḿ bhavet
brahman — ó brāhmaṇo; santanu — prosím popiš; śiṣyasya — svého žáka; karma-chidram — nedostatky v obřadu; vitanvataḥ — toho, který prováděl oběti; yat tat — to, co; karmasu — při plodonosných obřadech; vaiṣamyam — nesrovnalost; brahma-dṛṣṭam — když to posoudí brāhmaṇové; samam — urovnaná; bhavet — stává se.
Když se Bali Maharaja a Prahlada Maharaja odebrali na planetu Sutala, Pán Visnu se zeptal Sukracaryi, za jakou chybu Baliho Maharaje ho Sukracarya proklel. Někdo může namítat, že Bali Maharaja již odešel, a jak tedy mohli posuzovat jeho chyby? Na to Pán Visnu Sukracaryovi odpověděl, že Baliho přítomnost nebyla zapotřebí, protože posouzením před brahmany mohly být jeho chyby a nesrovnalosti urovnány. Jak uvidíme v dalším verši, Bali Maharaja žádné chyby neudělal; Sukracarya ho proklel bezdůvodně. Pro Baliho Maharaje to však bylo prospěšné. Následkem Sukracaryova prokletí přišel o všechno své vlastnictví, a díky své silné víře v oddanou službu získal přízeň Nejvyšší Osobnosti Božství. Po oddaném se samozřejmě nežádá, aby prováděl plodonosné činnosti. Sastra uvádí: sarvarhanam acyutejya (Bhag. 4.31.14). Uctívání Acyuty, Nejvyšší Osobnosti Božství, uspokojí každého. Jelikož Bali Maharaja uspokojil Nejvyšší Osobnost Božství, jeho oběti proběhly bez jakýchkoliv nedostatků.