ब्राह्मणोऽग्निश्च वै विष्णोः सर्वदेवात्मनो मुखम् ॥९॥
yat-pūjayā kāma-dughān
yāti lokān gṛhānvitaḥ
brāhmaṇo 'gniś ca vai viṣṇoḥ
sarva-devātmano mukham
yat-pūjayā — díky uctívání ohně a brāhmaṇů; kāma-dughān — jež naplní touhy; yāti — živá bytost spěje; lokān — na vyšší planetární soustavu; gṛha- anvitaḥ — ten, kdo je připoutaný k životu hospodáře; brāhmaṇaḥ — brāhmaṇové; agniḥ ca — a oheň; vai — vskutku; viṣṇoḥ — Pána Viṣṇua; sarva- deva-ātmanaḥ — duše všech polobohů; mukham — ústa.
Uctíváním ohně a brahmanů může hospodář dosáhnout vytouženého cíle, pobytu na vyšších planetách, neboť obětní oheň a brahmanové jsou považováni za ústa Pána Visnua, jenž je Nadduší všech polobohů.
Podle védského systému se pořádá ohnivá oběť, při níž je obětováno ghí, obilí, ovoce, květy a tak dále, aby se Pán Visnu najedl a byl spokojen. V Bhagavad-gitě (9.26) Pán říká:
patram puspam phalam toyam
yo me bhaktya prayacchati
tad aham bhakty-upahrtam
asnami prayatatmanah
“Jestliže Mi někdo s láskou a oddaností obětuje lístek, květ, ovoce či vodu, přijmu to.” Toto vše lze tedy nabízet obětnímu ohni, a Pán Visnu bude spokojen. Doporučuje se také brahmana-bhojana, nabízet jídlo brahmanům, protože když se brahmanové dosyta najedí zbytků jídla obětovaného v yajñi, je to další způsob, jak jí samotný Pán Visnu. Podle védských zásad se tedy mají při každé slavnosti nabízet obětiny ohni a podávat dostatek jídla brahmanům. Tak může hospodář dosáhnout přemístění na nebeské planety a podobná místa ve vyšších planetárních soustavách.
