kva deho bhautiko 'nātmā
kva cātmā prakṛteḥ paraḥ
kasya ke pati-putrādyā
moha eva hi kāraṇam
kva — kde je; dehaḥ — toto hmotné tělo; bhautikaḥ — tvořené pěti prvky; anātmā — nikoliv duše; kva — kde je; ca — také; ātmā — duše; prakṛteḥ — vůči hmotnému světu; paraḥ — transcendentální; kasya — koho; ke — kdo je; pati — manžel; putra-ādyāḥ — nebo syn a tak dále; mohaḥ — iluze; eva — vskutku; hi — jistě; kāraṇam — příčina.
Duše (atma neboli jiva) se liší od těla, které je kombinací pěti hmotných prvků. To je prostá skutečnost, ale člověk ji nechápe, dokud nezíská duchovní vzdělání. Kasyapa Muni a jeho žena Aditi se setkali na nebeských planetách, ale stejné nepochopení existuje po celém vesmíru a je běžné i zde na Zemi. Živé bytosti se sice nacházejí na různých úrovních, ale všechny jsou více či méně ovlivněné tělesným pojetím života. Všem živým bytostem v hmotném světě v té či oné míře chybí duchovní vzdělání. Védská civilizace se však zakládá na duchovním vzdělání, a na jeho základě byla také Arjunovi sdělena Bhagavad-gita. Krsna hned na začátku Bhagavad-gity Arjunu nabádal, aby pochopil, že se duše od těla liší.
dehino 'smin yatha dehe
kaumaram yauvanam jara
tatha dehantara-praptir
dhiras tatra na muhyati
“Tak jako vtělená duše přechází v tomto těle z dětství do mládí a do stáří, přechází také v okamžiku smrti do jiného těla. Moudrý člověk se touto změnou nedá zmást.” (Bg. 2.13) V dnešní civilizaci se toto duchovní vzdělání bohužel zcela vytratilo. Nikdo nechápe, co je jeho skutečným zájmem, který se týká duše, a nikoliv hmotného těla. Vzdělání znamená duchovní vzdělání. Těžce pracovat s tělesným pojetím života, bez duchovního vzdělání, znamená žít jako zvíře. Nayam deho deha-bhajam nr-loke kastan kaman arhate vid-bhujam ye (Bhag. 5.5.1). Lidé tak těžce pracují jen pro pohodlí těla, aniž by měli ponětí o duši. Žijí tedy ve velice nebezpečné civilizaci, neboť to, že se duše musí převtělit, je skutečnost (tatha dehantara-praptih). Bez duchovního vzdělání jsou lidé udržováni v temnotě nevědomosti a nevědí, co se s nimi po zničení současného těla stane. Slepě pracují pod vedením slepých vůdců. Andha yathandhair upaniyamanas te 'pisa-tantryam uru-damni baddhah (Bhag. 7.5.31). Pošetilá živá bytost neví, že je zcela v područí hmotné přírody, a ta jí po smrti vnutí určité tělo, které bude muset přijmout. Neví, že i když v současném těle je možná velice důležitou osobou, kvůli svým nevědomým činnostem pod vlivem kvalit hmotné přírody může v příštím životě dostat tělo zvířete nebo stromu. Proto se hnutí pro vědomí Krsny snaží předat všem živým bytostem pravé světlo duchovní existence. Tomuto hnutí není příliš těžké porozumět a lidé ho musí využít, neboť to je zachrání před nebezpečným životem plným nezodpovědnosti.