क्व देहो भौतिकोऽनात्मा क्व चात्मा प्रकृतेः परः ।
कस्य के पतिपुत्राद्या मोह एव हि कारणम् ॥१९॥

kva deho bhautiko 'nātmā

kva cātmā prakṛteḥ paraḥ

kasya ke pati-putrādyā

moha eva hi kāraṇam

kva — kde je; dehaḥ — toto hmotné tělo; bhautikaḥ — tvořené pěti prvky; anātmā — nikoliv duše; kva — kde je; ca — také; ātmā — duše; prakṛteḥ — vůči hmotnému světu; paraḥ — transcendentální; kasya — koho; ke — kdo je; pati — manžel; putra-ādyāḥ — nebo syn a tak dále; mohaḥ — iluze; eva — vskutku; hi — jistě; kāraṇam — příčina.


Text

Kasyapa Muni pokračoval: Co je toto hmotné tělo, tvořené pěti prvky? Je odlišné od duše. Duše se naprosto liší od hmotných prvků, jež tvoří tělo. Pod vlivem tělesné připoutanosti je však živá bytost považována za manžela či syna. Tyto iluzorní vztahy mají příčinu v nepochopení.

Purport

Duše (atma neboli jiva) se liší od těla, které je kombinací pěti hmotných prvků. To je prostá skutečnost, ale člověk ji nechápe, dokud nezíská duchovní vzdělání. Kasyapa Muni a jeho žena Aditi se setkali na nebeských planetách, ale stejné nepochopení existuje po celém vesmíru a je běžné i zde na Zemi. Živé bytosti se sice nacházejí na různých úrovních, ale všechny jsou více či méně ovlivněné tělesným pojetím života. Všem živým bytostem v hmotném světě v té či oné míře chybí duchovní vzdělání. Védská civilizace se však zakládá na duchovním vzdělání, a na jeho základě byla také Arjunovi sdělena Bhagavad-gita. Krsna hned na začátku Bhagavad-gity Arjunu nabádal, aby pochopil, že se duše od těla liší.

dehino 'smin yatha dehe
kaumaram yauvanam jara
tatha dehantara-praptir
dhiras tatra na muhyati

“Tak jako vtělená duše přechází v tomto těle z dětství do mládí a do stáří, přechází také v okamžiku smrti do jiného těla. Moudrý člověk se touto změnou nedá zmást.” (Bg. 2.13) V dnešní civilizaci se toto duchovní vzdělání bohužel zcela vytratilo. Nikdo nechápe, co je jeho skutečným zájmem, který se týká duše, a nikoliv hmotného těla. Vzdělání znamená duchovní vzdělání. Těžce pracovat s tělesným pojetím života, bez duchovního vzdělání, znamená žít jako zvíře. Nayam deho deha-bhajam nr-loke kastan kaman arhate vid-bhujam ye (Bhag. 5.5.1). Lidé tak těžce pracují jen pro pohodlí těla, aniž by měli ponětí o duši. Žijí tedy ve velice nebezpečné civilizaci, neboť to, že se duše musí převtělit, je skutečnost (tatha dehantara-praptih). Bez duchovního vzdělání jsou lidé udržováni v temnotě nevědomosti a nevědí, co se s nimi po zničení současného těla stane. Slepě pracují pod vedením slepých vůdců. Andha yathandhair upaniyamanas te 'pisa-tantryam uru-damni baddhah (Bhag. 7.5.31). Pošetilá živá bytost neví, že je zcela v područí hmotné přírody, a ta jí po smrti vnutí určité tělo, které bude muset přijmout. Neví, že i když v současném těle je možná velice důležitou osobou, kvůli svým nevědomým činnostem pod vlivem kvalit hmotné přírody může v příštím životě dostat tělo zvířete nebo stromu. Proto se hnutí pro vědomí Krsny snaží předat všem živým bytostem pravé světlo duchovní existence. Tomuto hnutí není příliš těžké porozumět a lidé ho musí využít, neboť to je zachrání před nebezpečným životem plným nezodpovědnosti.