सह तेन ददाह ॥८॥
atha samīra-vega-vidhūta-veṇu-vikarṣaṇa-jātogra-dāvānalas tad vanam ālelihānaḥ saha tena dadāha
atha — poté; samīra-vega — silou větru; vidhūta — zmítaných; veṇu — bambusů; vikarṣaṇa — třením; jāta — vytvořený; ugra — hrozivý; dāva-analaḥ — lesní požár; tat — ten; vanam — les poblíž Kuṭakācaly; ālelihānaḥ — pohlcující vše kolem; saha — s; tena — to tělo; dadāha — spálil na popel.
Když takto bloudil, vypukl hrozivý lesní požár, který způsobilo tření bambusů zmítaných větrem. Oheň spálil na popel celý les poblíž Kutakacaly i tělo Pána Ṛsabhadeva.
Takový lesní požár může spálit vnější těla zvířat, ale Pán Ṛsabhadeva neshořel, i když to tak vypadalo. Pán Ṛsabhadeva je Nadduší všech živých bytostí v lese a Jeho duši oheň nikdy nespálí. Bhagavad-gita uvádí: adahyo 'yam — oheň nikdy nemůže spálit duši. Díky přítomnosti Pána Ṛsabhadeva byla také všechna zvířata v lese vysvobozena z hmotného uvěznění.
