उपजिगमिषतीति ॥२६॥
tasya mahānubhāvasyānupatham amṛjita-kaṣāyaḥ ko vāsmad-vidhaḥ parihīṇa-bhagavad-anugraha upajigamiṣatīti
tasya — Prahlāda Mahārāje; mahā-anubhāvasya — jenž byl vznešeným oddaným; anupatham — cesta; amṛjita-kaṣāyaḥ — osoba hmotně znečištěná; kaḥ — co; vā — nebo; asmat-vidhaḥ — jako my; parihīṇa-bhagavat-anugrahaḥ — bez přízně Nejvyšší Osobnosti Božství; upajigamiṣati — touhy následovat; iti — takto.
Bali Maharaja pravil: Ti, kdo jsou jako my, kteří jsme stále připoutáni k hmotnému požitku, znečištěni kvalitami hmotné přírody a postrádáme milost Nejvyšší Osobnosti Božství, nemohou následovat nejvyšší cestu Prahlada Maharaje, vznešeného oddaného Pána.
Je řečeno, že aby člověk dosáhl duchovní realizace, musí následovat velké osobnosti, jako je Pán Brahma, Devarsi Narada, Pán Siva a Prahlada Maharaja. Cesta bhakti není vůbec obtížná, kráčíme-li ve stopách předchozích acaryů a autorit. Ti, kdo jsou příliš znečištěni kvalitami hmotné přírody, je však následovat nemohou. Ačkoliv Bali Maharaja ve skutečnosti následoval cestu svého děda, ze své velké pokory se domníval, že ji nenásleduje. Pro pokročilé vaisnavy, kteří se řídí zásadami bhakti, je charakteristické, že se považují za obyčejné lidské bytosti. Nejedná se o falešný projev pokory; vaisnava tak skutečně uvažuje, a proto nikdy nepřizná své vznešené postavení.
