yasyānudāsyam evāsmat-pitāmahaḥ kila vavre na tu sva-pitryaḿ yad utākutobhayaḿ padaḿ dīyamānaḿ bhagavataḥ param iti bhagavatoparate khalu sva-pitari
yasya — Jehož (Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství); anudāsyam — služba; eva — jistě; asmat — náš; pitā-mahaḥ — děd; kila — vskutku; vavre — přijal; na — ne; tu — ale; sva — vlastní; pitryam — otcovský majetek; yat — který; uta — jistě; akutaḥ-bhayam — nebojácnost; padam — postavení; dīyamānam — nabídnutý; bhagavataḥ — než Nejvyšší Osobnost Božství; param — jiný; iti — takto; bhagavatā — Nejvyšší Osobností Božství; uparate — když byl zabit; khalu — vskutku; sva-pitari — jeho vlastní otec.
Sri Caitanya Mahaprabhu učil, že čistý oddaný se má považovat za služebníka služebníka služebníka Nejvyššího Pána (gopi-bhartuh pada-kamalayor dasa-dasanudasah). Podle vaisnavské filozofie se živá bytost ani nemá stát přímým služebníkem. Prahladovi Maharajovi byla nabídnuta veškerá požehnání v podobě honosného postavení v hmotném světě, a dokonce i osvobození splynutím s Brahmanem, ale on to vše odmítl. Chtěl pouze sloužit služebníkovi Pánova služebníka. Bali Maharaja proto řekl, že jelikož jeho děd Prahlada Maharaja odmítl požehnání Nejvyšší Osobnosti Božství v podobě hmotného bohatství a osvobození z hmotných pout, skutečně pochopil svůj vlastní zájem.