एकान्तमद्वयं शान्तं तस्मै भगवते नम इति ॥३३॥
yat tat karmamayaḿ lińgaḿ
brahma-lińgaḿ jano 'rcayet
ekāntam advayaḿ śāntaḿ
tasmai bhagavate nama iti
yat — který; tat — to; karma-mayam — dosažitelný védskými obřady; liṅgam — podoba; brahma-liṅgam — která umožňuje poznat Nejvyšší Brahman; janaḥ — osoba; arcayet — musí uctívat; ekāntam — jež má plnou víru v jediného Nejvyššího; advayam — neliší se; śāntam — klidná; tasmai — jemu; bhagavate — nejmocnější; namaḥ — klaníme se; iti — tak.
Pán Brahma je znám jako karma-maya, podoba obřadů, protože vykonáváním obřadů lze dosáhnout jeho postavení a protože se z něho projevily védské obřadní hymny. Je neochvějně oddán Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto se od Pána v jednom smyslu neliší. Přesto by však neměl být uctíván po vzoru monistů, ale z hlediska duality. Člověk má vždy zůstat služebníkem Nejvyššího Pána, nejvyššího Božstva přijímajícího uctívání. Proto se uctivě klaníme Pánu Brahmovi, podobě projeveného védského poznání.
Důležité je zde slovo karma-mayam (“dosažitelný metodou védských obřadů”). Vedy praví: dharma-nisthah sata-janmabhih puman viriñcatam eti: “Ten, kdo alespoň sto životů striktně následuje zásady varnasrama-dharmy, bude odměněn postavením Pána Brahmy.” Významné je i to, že Pán Brahma se přes svou nesmírnou moc nikdy nepovažuje za totožného s Nejvyšší Osobností Božství. Je si neustále vědom toho, že je věčným služebníkem Pána. Jelikož Pán a služebník jsou na duchovní úrovni totožní, je zde Brahma osloven jako bhagavan. Bhagavan je Nejvyšší Osobnost Božství, Krsna, ale pokud Mu oddaný slouží s plnou vírou, je mu vyjeven význam védské literatury. Proto se Brahma nazývá brahma-liṅga, což znamená, že celá jeho podoba se skládá z védského poznání.
