सप्तैवाभिज्ञाताः ॥३॥ मणिकूटो वज्रकूट इन्द्रसेनो ज्योतिष्मान् सुपर्णो
हिरण्यष्ठीवो मेघमाल इति सेतुशैलाः । अरुणा नृम्णाङ्गिरसी सावित्री सुप्तभाता
ऋतम्भरा सत्यम्भरा इति महानद्यः । यासां जलोपस्पर्शनविधूतरजस्तमसो
हंसपतङ्गोर्ध्वायनसत्याङ्गसंज्ञाश्चत्वारो वर्णाः सहस्रायुषो विबुधोपमसन्दर्शन
प्रजननाः स्वर्गद्वारं त्रय्या विद्यया भगवन्तं त्रयीमयं सूर्यमात्मानं यजन्ते॥४॥
śivaḿ yavasaḿ subhadraḿ śāntaḿ kṣemam amṛtam abhayam iti varṣāṇi teṣu girayo nadyaś ca saptaivābhijñātāḥ; maṇikūṭo vajrakūṭa indraseno jyotiṣmān suparṇo hiraṇyaṣṭhīvo meghamāla iti setu-śailāḥ aruṇā nṛmṇāńgirasī sāvitrī suptabhātā ṛtambharā satyambharā iti mahā-nadyaḥ; yāsāḿ jalopasparśana-vidhūta-rajas-tamaso haḿsa-patańgordhvāyana-satyāńga-saḿjñāś catvāro varṇāḥ sahasrāyuṣo vibudhopama-sandarśana-prajananāḥ svarga-dvāraḿ trayyā vidyayā bhagavantaḿ trayīmayaḿ sūryam ātmānaḿ yajante
śivam — Śiva; yavasam — Yavasa; subhadram — Subhadra; śāntam — Śānta; kṣemam — Kṣema; amṛtam — Amṛta; abhayam — Abhaya; iti — takto; varṣāṇi — území se jmény sedmi synů; teṣu — na nich; girayaḥ — hory; nadyaḥ ca — a řeky; sapta — sedm; eva — vskutku; abhijñātāḥ — jsou známé; maṇi-kūṭaḥ — Maṇikūṭa; vajra-kūṭaḥ — Vajrakūṭa; indra-senaḥ — Indrasena; jyotiṣmān — Jyotiṣmān; suparṇaḥ — Suparṇa; hiraṇya-ṣṭhīvaḥ — Hiraṇyaṣṭhīva; megha-mālaḥ — Meghamāla; iti — takto; setu-śailāḥ — pohoří tvořící hranice mezi varṣami; aruṇā — Aruṇā; nṛmṇā — Nṛmṇā; āṅgirasī — Āṅgirasī; sāvitrī — Sāvitrī; supra-bhātā — Suprabhātā; ṛtambharā — Ṛtambharā; satyambharā — Satyambharā; iti — tak; mahā-nadyaḥ — veletoky; yāsām — jejichž; jala-upasparśana — pouhým dotknutím se vody; vidhūta — smyty; rajaḥ-tamasaḥ — kvality vášně a nevědomosti; haṁsa — Haṁsa; pataṅga — Pataṅga; ūrdhvāyana — Ūrdhvāyana; satyāṅga — Satyāṅga; saṁjñāḥ — jménem; catvāraḥ — čtyři; varṇāḥ — třídy či skupiny lidí; sahasra-āyuṣaḥ — žijící tisíc let; vibudha-upama — podobní polobohům; sandarśana — tělesnou krásou; prajananāḥ — a plozením dětí; svarga-dvāram — brána k nebeským planetám; trayyā vidyayā — vykonáváním obřadů podle védských zásad; bhagavantam — Nejvyšší Osobnost Božství; trayī-mayam — ustanovenou ve Vedách; sūryam ātmānam — Nadduši zastoupenou bohem Slunce; yajante — uctívají.
Sedm ostrovů (vars) je pojmenováno podle těchto sedmi synů — Sivy, Yavasy, Subhadry, Santy, Ksemy, Amrty a Abhayi. Na těchto sedmi územích je sedm hor a sedm řek. Hory se jmenují Manikuta, Vajrakuta, Indrasena, Jyotisman, Suparna, Hiranyasthiva a Meghamala, a řeky se jmenují Aruna, Nrmna, Āṅgirasi, Savitri, Suprabhata, Ṛtambhara a Satyambhara. Koupelí v těchto řekách či pouhým dotekem jejich vody se lze okamžitě zbavit hmotného znečištění a čtyři třídy lidí žijící na Plaksadvipu — Hamsové, Pataṅgové, Ūrdhvayanové a Satyaṅgové — se tímto způsobem očišťují. Obyvatelé Plaksadvipu žijí tisíc let, jsou krásní jako polobozi a po způsobu polobohů také plodí své děti. Dokonalým vykonáváním védských obřadů a uctíváním Nejvyššího Pána v zastoupení boha Slunce dosahují Slunce, jež je nebeskou planetou.
Všeobecně přijímané pojetí je, že původně existují tři božstva — Pán Brahma, Pán Visnu a Pán Siva — a podle názoru lidí, kteří mají nedostatečné poznání, není Pán Visnu o nic lepší než Pán Brahma či Pán Siva. To je však nesprávný závěr. Ve Vedách stojí: istapurtam bahudha jayamanam visvam bibharti bhuvanasya nabhih tad evagnis tad vayus tat suryas tad u candramah agnih sarva-daivatah. To znamená, že Nejvyšším Pánem, který je příjemcem a poživatelem výsledků védských obřadů (odborně zvaných istapurta), udržovatelem celého stvoření, tím, kdo zaopatřuje všem živým bytostem vše potřebné (eko bahunam yo vidadhati kaman), a středem celého stvoření, je Pán Visnu. Expanduje se jako polobozi — Agni, Vayu, Surya a Candra — kteří jsou pouhými částmi Jeho těla. Pán Krsna říká v Bhagavad-gitě (9.23):
ye 'py anya-devata-bhakta
yajante sraddhayanvitah
te 'pi mam eva kaunteya
yajanty avidhi-purvakam
“Oddaní, kteří s pevnou vírou uctívají polobohy, uctívají také Mě, ale v rozporu s usměrňujícími zásadami”. Pokud člověk uctívá polobohy, ale nechápe vztah mezi nimi a Nejvyšší Osobností Božství, uctívá nesprávným způsobem. Krsna v Bhagavad-gitě (9.24) také říká: aham hi sarva-yajñanam bhokta ca prabhur eva ca: “Jsem jediným poživatelem obřadů.”
Někdo může namítat, že polobozi jsou stejně důležití jako Pán Visnu, protože jejich jména jsou různými jmény Visnua. To však není platný závěr, neboť védská literatura jej vyvrací. Vedy prohlašují:
“Polobůh Měsíce Candra vzešel z mysli Narayana a bůh Slunce z Jeho očí. Z Narayana pocházejí vládnoucí božstva sluchu a životního vzduchu. Vládnoucí božstvo ohně pochází z Jeho úst. Prajapati, Pán Brahma, vzešel z Narayana, Indra vzešel z Narayana a osm Vasuů, jedenáct expanzí Pána Sivy a dvanáct Ādityů vzešlo také z Narayana.” Ve védské literatuře smrti je také uvedeno:
brahma sambhus tathaivarkas
candramas ca satakratuh
evam adyas tathaivanye
yukta vaisnava-tejasa
jagat-karyavasane tu
viyujyante ca tejasa
vitejas ca te sarve
pañcatvam upayanti te
“Brahma, Sambhu, Surya a Indra jsou pouhými výtvory energie Nejvyšší Osobnosti Božství. To platí i o mnoha dalších polobozích, jejichž jména zde nejsou uvedena. Když je vesmírný projev zničen, tyto různé expanze Narayanových energií splynou s Narayanem — všichni tito polobozi zemřou. Jejich životní síla jim bude odňata a splynou s Narayanem.”
Proto je třeba učinit závěr, že Nejvyšší Osobnost Božství je Pán Visnu, a nikoliv Pán Brahma či Pán Siva. Tak jako je vládní úředník někdy považován za celou vládu, ačkoliv řídí pouze její oddělení, i polobozi zmocnění Visnuem jednají Jeho jménem, třebaže nejsou tak mocní jako On. Všichni polobozi musí jednat podle Jeho příkazů. Proto je řečeno: ekale isvara krsna, ara saba bhrtya. Jediným vládcem je Pán Krsna neboli Visnu a všichni ostatní jsou Jeho poslušnými služebníky, kteří jednají přesně podle Jeho nařízení. Rozdíl mezi Pánem Visnuem a polobohy je také uveden v Bhagavad-gitě (9.25): yanti deva-vrata devan ... yanti mad-yajino 'pi mam. Ti, kdo uctívají polobohy, odcházejí na planety polobohů, zatímco ti, kdo uctívají Pána Krsnu a Pána Visnua, odcházejí na vaikunthské planety. To jsou výroky smrti. Představa, že Pán Visnu je na stejné úrovni s polobohy, je tedy v protikladu se sastrami. Polobozi nejsou nejvyšší; jejich svrchovanost závisí na milosti Pána Narayana (Visnua neboli Krsny).
