प्रमथ्य दैत्यं प्रतिवारणं मृधे
यो मां रसाया जगदादिसूकरः ।
कृत्वाग्रदंष्ट्रे निरगादुदन्वतः
क्रीडन्निवेभः प्रणतास्मि तं विभुमिति ॥३९॥

pramathya daityaḿ prativāraṇaḿ mṛdhe

yo māḿ rasāyā jagad-ādi-sūkaraḥ

kṛtvāgra-daḿṣṭre niragād udanvataḥ

krīḍann ivebhaḥ praṇatāsmi taḿ vibhum iti

pramathya — poté, co jsi zabil; daityam — démona; prativāraṇam — nanejvýš hrozivého soupeře; mṛdhe — v boji; yaḥ — ten, kdo; mām — mě (Zemi); rasāyāḥ — kleslou na dno vesmíru; jagat — v tomto hmotném světě; ādi-sūkaraḥ — původní podoba kance; kṛtvā — udržující; agra-daṁṣṭre — na špičce klu; niragāt — vyšel z vody; udanvataḥ — z Oceánu Garbhodaka; krīḍan — hrající si; iva — jako; ibhaḥ — slon; praṇatā asmi — klaním se; tam — Jemu; vibhum — Nejvyššímu Pánu; iti — takto.


Text

Můj Pane, v podobě původního kance v tomto vesmíru jsi bojoval s velkým démonem Hiranyaksou, kterého jsi zabil. Poté jsi mě (Zemi) vyzdvihl na špičce Svého klu z Oceánu Garbhodaka, stejně jako hrající si slon vytrhne z vody lotosový květ. Klaním se před Tebou.

Purport

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k osmnácté kapitole pátého zpěvu Srimad-Bhagavatamu, nazvané “Modlitby obyvatel Jambudvipu k Nejvyššímu Pánu”.