यस्येप्सितं नेप्सितमीक्षितुर्गुणैः ।
माया यथायो भ्रमते तदाश्रयं
ग्राव्णो नमस्ते गुणकर्मसाक्षिणे ॥३८॥
karoti viśva-sthiti-saḿyamodayaḿ
yasyepsitaḿ nepsitam īkṣitur guṇaiḥ
māyā yathāyo bhramate tad-āśrayaḿ
grāvṇo namas te guṇa-karma-sākṣiṇe
karoti — vykonávající; viśva — vesmíru; sthiti — udržování; saṁyama — zničení; udayam — stvoření; yasya — Jehož; īpsitam — toužené; na — ne; īpsitam — toužené; īkṣituḥ — toho, kdo pohlíží na; guṇaiḥ — s kvalitami hmotné přírody; māyā — hmotná energie; yathā — jako; ayaḥ — železo; bhramate — pohybuje se; tat-āśrayam — umístěné poblíž; grāvṇaḥ — magnetovec; namaḥ — uctivé poklony; te — Tobě; guṇa-karma-sākṣiṇe — svědkovi akcí a reakcí hmotné přírody.
Ó Pane, Ty netoužíš po stvoření, udržování a zničení hmotného světa, ale Svou tvůrčí energií vykonáváš tyto činnosti ve prospěch podmíněných duší. Tak jako se kus železa pohybuje pod vlivem magnetovce, nečinná hmota se dává do pohybu, když pohlédneš na celkovou hmotnou energii.
Někdy se objevuje otázka, proč Nejvyšší Pán stvořil tento hmotný svět, který je pro živé bytosti, jež jsou v něm uvězněné, plný tolika utrpení. Zde je dána odpověď — Pán si nepřeje tvořit tento hmotný svět proto, aby působil živým bytostem utrpení; tvoří ho pouze z toho důvodu, že si v něm podmíněné duše chtějí užívat.
Příroda nejedná automaticky — její úžasné jednání vyvolává Pánův pohled na hmotnou energii. Je to podobné, jako když magnet pohybuje kusem železa. Jelikož materialističtí vědci a takzvaní saṅkhyoví filozofové nevěří v Boha, myslí si, že hmotná příroda jedná bez dozoru. To však není pravda. V Caitanya-caritamrtě (Ādi 6.18-19) je stvoření hmotného světa vysvětleno takto:
yadyapi saṅkhya mane ’pradhana'—karana
jada ha-ite kabhu nahe jagat-srjana
nija-srsti-sakti prabhu sañcare pradhane
isvarera saktye tabe haye ta' nirmane
“Ateističtí saṅkhyoví filozofové si myslí, že příčinou vesmírného projevu je celková hmotná energie, ale jsou na omylu. Mrtvá hmota nemá schopnost pohybu, a proto nemůže jednat nezávisle. Pán dodává hmotným složkám Svou tvůrčí energii. Díky ní se poté hmota začíná pohybovat a vytváří akce a reakce.” Mořskými vlnami pohybuje vítr, vítr je výtvorem éteru, éter vzniká vzrušením tří kvalit hmotné přírody a tři kvality hmotné přírody na sebe působí díky pohledu Nejvyššího Pána na celkovou hmotnou energii. V pozadí všech přírodních jevů tedy stojí Nejvyšší Osobnost Božství, jak potvrzuje Bhagavad-gita (mayadhyaksena prakrtih suyate sa-caracaram). To také ještě podrobněji vysvětluje Caitanya-caritamrta (Ādi 5.59-61):
jagat-karana nahe prakrti jada-rupa
sakti sañcariya tare krsna kare krpa
krsna-saktye prakrti haya gauna karana
agni-saktye lauha yaiche karaye jarana
ataeva krsna mula-jagat-karana
prakrti—karana yaiche aja-gala-stana
“Prakrti (hmotná příroda) je tupá a nečinná, a proto nemůže být skutečnou příčinou hmotného světa. Pán Krsna projevuje Svou milost tím, že do tupé, nečinné hmotné přírody dodá Svou energii. Prakrti se tedy stává druhotnou příčinou působením energie Pána Krsny, stejně jako se železo rozžhaví doruda energií ohně. Pán Krsna je proto původní příčinou vesmírného projevu. Prakrti je totéž, co bradavky na krku kozy, které nemohou dát žádné mléko.” Materialističtí vědci a filozofové se tedy dopouštějí velké chyby, když si myslí, že se hmota pohybuje nezávisle.
