yajñāya dharma-pataye vidhi-naipuṇāya
yogāya sāńkhya-śirase prakṛtīśvarāya
nārāyaṇāya haraye nama ity udāraḿ
hāsyan mṛgatvam api yaḥ samudājahāra
yajñāya — Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, který přijímá výsledky všech velkých obětí; dharma-pataye — vládci či učiteli náboženských zásad; vidhi-naipuṇāya — který dává oddanému inteligenci, jak zkušeně následovat náboženské zásady; yogāya — zosobnění mystické yogy; sāṅkhya-śirase — který učil sāṅkhyovou filozofii či který dává poznání sāṅkhyi lidem světa; prakṛti-īśvarāya — nejvyššímu vládci tohoto vesmírného projevu; nārāyaṇāya — útočišti nesčetných živých bytostí (nara znamená “živé bytosti” a ayana je “útočiště”); haraye — Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, známému jako Hari; namaḥ — uctivé poklony; iti — takto; udāram — velmi hlasitě; hāsyan — s úsměvem; mṛgatvam api — i když v těle jelena; yaḥ — kdo; samudājahāra — recitoval.
Celé Vedy jsou určeny pro pochopení karmy, jñany a yogy—plodonosných činností, spekulativního poznání a mystické yogy. Bez ohledu na to, kterou cestu duchovní realizace přijmeme, je konečným cílem Narayana, Nejvyšší Osobnost Božství. Živé bytosti jsou s Ním věčně spojené prostřednictvím oddané služby. Jak uvádí Srimad-Bhagavatam: ante narayana-smrtih — dokonalostí života je vzpomínat v okamžiku smrti na Narayana. I když musel Bharata Maharaja přijmout tělo jelena, vzpomínal při umírání v jelením těle na Narayana, a následkem toho se poté narodil jako dokonalý oddaný v bráhmanské rodině. To potvrzuje výrok Bhagavad-gity (6.41): sucinam srimatam gehe yoga-bhrasto 'bhijayate—“Ten, kdo poklesne z cesty seberealizace, se narodí v rodině brahmanů nebo bohaté aristokracie.” I když Maharaja Bharata přišel na svět v královské rodině, zanedbal své povinnosti a v příštím životě se narodil jako jelen. Jelikož byl v jelením těle velice opatrný, narodil se poté v bráhmanské rodině jako Jada Bharata. Během tohoto života si byl neustále dokonale vědom Krsny a přímočaře kázal poselství vědomí Krsny, počínaje jeho pokyny Maharajovi Rahuganovi. Významné je zde slovo yogaya. Madhvacarya uvádí, že účelem astaṅga-yogy je dosáhnout spojení s Nejvyšší Osobností Božství; nikoliv předvádět nějaké hmotné dokonalosti.