स्वस्त्ययनमायुष्यं धन्यं यशस्यं स्वर्ग्यापवर्ग्यं वानुशृणोत्याख्यास्यत्यभिनन्दति
च सर्वा एवाशिष आत्मन आशास्ते न काञ्चन परत इति ॥४६॥
ya idaḿ bhāgavata-sabhājitāvadāta-guṇa-karmaṇo rājarṣer bharatasyānucaritaḿ svasty-ayanam āyuṣyaḿ dhanyaḿ yaśasyaḿ svargyāpavargyaḿ vānuśṛṇoty ākhyāsyaty abhinandati ca sarvā evāśiṣa ātmana āśāste na kāñcana parata iti
yaḥ — každý, kdo; idam — toto; bhāgavata — vznešenými oddanými; sabhājita — vysoce uctívané; avadāta — čisté; guṇa — jehož vlastnosti; karmaṇaḥ — a činnosti; rāja-ṛṣeḥ — velkého svatého krále; bharatasya — Bharaty Mahārāje; anucaritam — vyprávění; svasti-ayanam — sídlo všeho příznivého; āyuṣyam — které prodlužuje život; dhanyam — zvětšuje štěstí; yaśasyam — přináší věhlas; svargya — umožňuje dosažení vyšších planetárních soustav (cíle karmīch); apavargyam — dává vysvobození z tohoto hmotného světa a umožňuje splynout s Nejvyšším (cíl jñānīch); vā — nebo; anuśṛṇoti — neustále naslouchá, na cestě oddané služby; ākhyāsyati — popisuje pro dobro druhých; abhinandati — oslavuje vlastnosti oddaných a Nejvyššího Pána; ca — a; sarvāḥ — všechna; eva — jistě; āśiṣaḥ — požehnání; ātmanaḥ — pro sebe; āśāste — získává; na — ne; kāñcana — cokoliv; parataḥ — od kohokoliv jiného; iti — takto.
Oddaní, jejichž zájmem je naslouchání a opěvování (sravanam kirtanam), rozmlouvají pravidelně o ryzích vlastnostech Bharaty Maharaje a velebí jeho činnosti. Když člověk pokorně naslouchá o všepříznivém Maharajovi Bharatovi a opěvuje ho, nepochybně se mu prodlouží život a naroste jeho hmotné bohatství. Může se stát velice slavným a snadno dosáhnout nebeských planet nebo osvobození splynutím s Pánem. Pouhým posloucháním, líčením a oslavováním činností Maharaje Bharaty může člověk získat vše, po čem touží, a tak dosáhnout naplnění veškerých hmotných i duchovních přání. Nemusí o tyto věci žádat nikoho jiného, protože pouhým studiem života Maharaje Bharaty může mít vše, co si přeje.
Tato čtrnáctá kapitola souhrnně popisuje les hmotné existence. Slovo bhavatavi označuje cestu hmotného života. Obchodník je živá bytost, která přichází do lesa hmotné existence, aby se pokusila vydělat peníze na smyslový požitek. Šest lupičů jsou smysly — oči, uši, nos, jazyk, dotek a mysl. Špatným vůdcem je zvrácená inteligence. Inteligence je určena pro rozvoj vědomí Krsny, ale v hmotném životě ji místo toho zaměřujeme na získávání hmotných prostředků. Vše patří Krsnovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, ale kvůli své zvrácené mysli a smyslům drancujeme Pánův majetek a věnujeme se uspokojování svých smyslů. Šakalové a tygři v lese jsou členové naší rodiny, a byliny a popínavé rostliny jsou naše hmotné touhy. Horská jeskyně je náš šťastný domov, a komáři a hadi jsou naši nepřátelé. Krysy, šelmy a supi jsou různé druhy zlodějů, kteří nám berou naše vlastnictví, a gandharva-pura je přelud v podobě těla a domova. Bludička je náš sklon být přitahováni zlatem a jeho barvou, a hmotné sídlo a bohatství jsou přísady pro náš hmotný požitek. Hurikán je tendence být přitahován manželkou, a písečná bouře je oslepující vášeň prožívaná během sexu. Polobozi ovládají různé směry a cvrček představuje hrubá slova, kterými nás napadá nepřítel v naší nepřítomnosti. Sova je ten, kdo nás přímo uráží, a bezbožné stromy jsou bezbožní lidé. Vyschlá řeka představuje ateisty, kteří nám působí potíže v tomto i příštím světě. Masožraví démoni jsou vládní úředníci a bodavé trny jsou překážky v hmotném životě. Nepatrná chuť zažívaná při sexu je naše touha užívat si s manželkou někoho jiného a mouchy jsou opatrovníci žen, jako je manžel, tchán, tchyně a tak dále. Sama popínavá rostlina jsou ženy všeobecně a lev je kolo času. Volavky, vrány a supi jsou takzvaní polobozi, falešní svami, yogini a inkarnace. Ti všichni jsou příliš malí na to, aby někomu pomohli. Labutě jsou dokonalí brahmanové a opice jsou marnotratní sudrové, kteří se věnují jedení, spaní, sexu a obraně. Stromy, na nichž opice žijí, jsou naše domácnosti a slon je smrt, která přichází nakonec. Tato kapitola tak popisuje všechny složky hmotné existence.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke čtrnácté kapitole pátého zpěvu Srimad-Bhagavatamu, nazvané “Hmotný svět jako velký les požitku”.
