एवं बह्वबद्धमपि भाषमाणं नरदेवाभिमानं रजसा तमसानुविद्धेन
मदेन तिरस्कृताशेषभगवत्प्रियनिकेतं पण्डितमानिनं स भगवान् ब्राह्मणो
ब्रह्मभूतः सर्वभूतसुहृदात्मा योगेश्वरचर्यायां नातिव्युत्पन्नमतिं स्मयमान इव
विगतस्मय इदमाह ॥८॥

evaḿ bahv abaddham api bhāṣamāṇaḿ nara-devābhimānaḿ rajasā tamasānuviddhena madena tiraskṛtāśeṣa-bhagavat-priya-niketaḿ paṇḍita-māninaḿ sa bhagavān brāhmaṇo brahma-bhūta-sarva-bhūta-suhṛd-ātmā yogeśvara-caryāyāḿ nāti-vyutpanna-matiḿ smayamāna iva vigata-smaya idam āha

evam — tak; bahu — mnoho; abaddham — nesmyslů; api — ačkoliv; bhāṣamāṇam — říkal; nara-deva-abhimānam — král Rahūgaṇa, který se považoval za vládce; rajasā — hmotnou kvalitou vášně; tamasā — jakož i kvalitou nevědomosti; anuviddhena — rostoucí; madena — šílenstvím; tiraskṛta — který káral; aśeṣa — nesčetní; bhagavat-priya-niketam — oddaní Pána; paṇḍita-māninam — a považoval se za velkého učence; saḥ — ten; bhagavān — duchovně velice mocný (Jaḍa Bharata); brāhmaṇaḥ — plně kvalifikovaný brāhmaṇa; brahma-bhūtaḥ — zcela seberealizovaný; sarva-bhūta-suhṛt-ātmā — který byl proto přítelem všech živých bytostí; yoga-īśvara — z nejpokročilejších mystických yogīnů; caryāyām — chováním; na ati-vyutpanna-matim — králi Rahūgaṇovi, který ve skutečnosti nebyl zkušený; smayamānaḥ — s nepatrným úsměvem; iva — jako; vigata-smayaḥ — ten, kdo se zbavil veškeré hmotné pýchy; idam — toto; āha — pravil.


Text

Král Rahugana, který se považoval za krále, žil v tělesném pojetí a byl pod vlivem hmotných kvalit vášně a nevědomosti. Ve svém šílenství tedy káral Jada Bharatu nemístnými a rozporuplnými slovy. Jada Bharata byl prvotřídním oddaným a milovaným sídlem Nejvyšší Osobnosti Božství. Přestože se král považoval za velice učeného, neznal postavení ani vlastnosti pokročilého oddaného, zaměstnaného oddanou službou. Jada Bharata byl sídlem Nejvyšší Osobnosti Božství, neboť ve svém srdci neustále nosil podobu Pána. Byl drahým přítelem všech živých bytostí a neměl žádné tělesné pojetí. Usmál se tedy a pronesl následující slova.

Purport

Zde je vyložen rozdíl mezi tím, kdo žije v tělesném pojetí, a tím, kdo toto pojetí překonal. Král Rahugana se v tělesném pojetí považoval za krále a mnoha nežádoucími způsoby Jada Bharatu káral. Jada Bharata byl seberealizovaný, dokonale situovaný na transcendentální úrovni, a proto se vůbec nehněval; místo toho se usmál a začal králi Rahuganovi předávat své učení. Vysoce pokročilý vaisnava, oddaný, je přítelem všech živých bytostí, a tedy i svých nepřátel. Ve skutečnosti nikoho za nepřítele nepovažuje. Suhrdah sarva-dehinam. Někdy se zdánlivě rozhněvá na neoddaného, ale tomu to přinese jen prospěch. Ve védské literatuře to dokládají různé příklady. Jednou se například Narada rozhněval na dva Kuverovy syny, Nalakuvaru a Manigrivu, a potrestal je tím, že je proměnil ve stromy. Výsledkem ovšem bylo, že je později osvobodil Pán Sri Krsna. Oddaný se nachází na absolutní úrovni a není rozdíl mezi tím, zda se hněvá nebo je potěšen, protože v obou případech dává požehnání.