किमिदमरे त्वं जीवन्मृतो मां कदर्थीकृत्य भर्तृशासनमतिचरसि प्रमत्तस्य
च ते करोमि चिकित्सां दण्डपाणिरिव जनताया यथा प्रकृतिं स्वां
भजिष्यस इति ॥७॥
atha punaḥ sva-śibikāyāḿ viṣama-gatāyāḿ prakupita uvāca rahūgaṇaḥ kim idam are tvaḿ jīvan-mṛto māḿ kadarthī-kṛtya bhartṛ-śāsanam aticarasi pramattasya ca te karomi cikitsāḿ daṇḍa-pāṇir iva janatāyā yathā prakṛtiḿ svāḿ bhajiṣyasa iti
atha — poté; punaḥ — znovu; sva-Å›ibikÄyÄm — ve svých nosÃtkách; viá¹£ama-gatÄyÄm — nevyrovnanÄ› nesených, protože Jaá¸a Bharata neÅ¡el stejným krokem; prakupitaḥ — velice se rozhnÄ›val; uvÄca — Å™ekl; rahÅ«gaṇaḥ — král RahÅ«gaṇa; kim idam — co to má znamenat; are — ó blázne; tvam — ty; jÄ«vat — žijeÅ¡; má¹›taḥ — mrtvý; mÄm — mÄ›; kat-arthÄ«-ká¹›tya — nedbáš; bhartá¹›-Å›Äsanam — pánovo pokáránÃ; aticarasi — pÅ™ekraÄujeÅ¡; pramattasya — jenž jsi téměř Å¡Ãlený; ca — také; te — tvou; karomi — vykonám; cikitsÄm — náležitou lekci; daṇá¸a-pÄṇiḥ iva — jako YamarÄja; janatÄyÄḥ — lidÃ; yathÄ â€” že; praká¹›tim — pÅ™irozené postavenÃ; svÄm — své vlastnÃ; bhajiá¹£yase — zaujmeÅ¡; iti — takto.
