iti ha vāva sa jagatī-patir īśvarecchayādhiniveśita-karmādhikāro 'khila-jagad-bandha-dhvaḿsana-parānubhāvasya bhagavata ādi-puruṣasyāńghri-yugalānavarata-dhyānānubhāvena parirandhita-kaṣāyāśayo 'vadāto 'pi māna-vardhano mahatāḿ mahītalam anuśaśāsa
iti — takto; ha vāva — vskutku; saḥ — on; jagatī-patiḥ — vládce celého vesmíru; īśvara-icchayā — na nařízení Nejvyšší Osobnosti Božství; adhiniveśita — plně zaměstnaný; karma-adhikāraḥ — hmotnými záležitostmi; akhila-jagat — celého vesmíru; bandha — připoutanost; dhvaṁsana — ničící; para — transcendentální; anubhāvasya — Jehož vliv; bhagavataḥ — Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství; ādi-puruṣasya — původní osoby; aṅghri — o lotosových nohách; yugala — dvou; anavarata — neustálou; dhyāna-anubhāvena — meditací; parirandhita — zničil; kaṣāya — všechny nečistoty; āśayaḥ — ve svém srdci; avadātaḥ — zcela čistý; api — ačkoliv; māna-vardhanaḥ — jen aby projevil úctu; mahatām — nadřízeným; mahītalam — hmotnému světu; anuśaśāsa — vládl.
Slova mana-vardhanah mahatam (“jen aby projevil úctu nadřízeným”) jsou velice významná. Maharaja Priyavrata byl již osvobozený a nepřitahovaly ho žádné hmotné věci, ale přesto se plně zaměstnal vládními záležitostmi, jen aby projevil úctu Pánu Brahmovi. Arjuna jednal také tak — nijak netoužil zasahovat do politiky nebo bojovat na Kuruksetře, ale když mu to Nejvyšší Pán, Krsna, nařídil, vykonával tyto povinnosti skutečně znamenitě. Ten, kdo neustále myslí na lotosové nohy Pána, je nepochybně povznesen nad veškeré znečištění hmotného světa. Bhagavad-gita uvádí:
yoginam api sarvesam
mad-gatenantaratmana
sraddhavan bhajate yo mam
sa me yuktatamo matah
“Ze všech yoginů je ten, který se ke Mně neustále upíná s velkou vírou a uctívá Mě transcendentální láskyplnou službou, se Mnou nejdůvěrněji spojen prostřednictvím yogy a je ze všech největší.” (Bg. 6.47) Maharaja Priyavrata byl tedy osvobozený a patřil mezi největší yoginy, ale přesto se v souladu s pokynem Pána Brahmy stal navenek vládcem vesmíru. To, že tímto způsobem projevoval úctu svým nadřízeným, byla další z jeho neobyčejných kvalifikací. Srimad-Bhagavatam (6.17.28) uvádí:
narayana-parah sarve
na kutascana bibhyati
svargapavarga-narkesv
api tulyartha-darsinah
Skutečně pokročilý oddaný se nebojí ničeho, může-li plnit nařízení Nejvyšší Osobnosti Božství. Tím je náležitě vysvětleno, proč se Priyavrata zaobíral světskými záležitostmi, přestože byl osvobozený. Jedině z tohoto důvodu také sestupuje maha-bhagavata — který nemá s hmotným světem nic společného — na druhou úroveň oddané služby, aby kázal slávu Pána po celém světě.