V minulém verši je vysvětleno, že nasytit žijícího brahmanu je účinnější než obětovat v ohňové oběti, a nyní je proto jasně popsáno, co je to bráhmanismus a kdo je brahmana. Skutečnosti, že nasycením brahmany lze dosáhnout lepších výsledků než vykonáváním obětí, využívá ve věku Kali určitá třída lidí, kteří nemají žádné bráhmanské kvalifikace, a dělá si nároky na výsadní přijímání potravy (brahmana-bhojana) pouze na základě svého zrození v bráhmanských rodinách. Pro odlišení těchto lidí od skutečných brahmanů podává Maharaja Prthu přesný popis brahmany a bráhmanské kultury. Nikdo by neměl využívat svého postavení k tomu, aby jen žil jako oheň bez světla. Brahmana musí být dokonale obeznámený se závěrem Ved, který popisuje Bhagavad-gita. Vedais ca sarvair aham eva vedyah (Bg. 15.15). Závěrem Ved — konečným pochopením neboli Vedantou — je poznání Krsny. To je skutečnost, neboť když člověk pochopí Krsnu takového, jaký je — jak Ho popisuje Bhagavad-gita (janma karma ca me divyam evam yo vetti tattvatah) — stane se dokonalým brahmanou. Brahmana, který dokonale zná Krsnu, setrvává v transcendentálním postavení. To rovněž potvrzuje Bhagavad-gita (14.26):

mam ca yo 'vyabhicarena
bhakti-yogena sevate
sa gunan samatityaitan
brahma-bhuyaya kalpate

“Ten, kdo se plně zaměstnává oddanou službou a za žádných okolností nepoklesne, okamžitě překonává kvality hmotné přírody, a tak dosahuje úrovně Brahmanu.”

Proto je oddaný Pána Krsny skutečně dokonalým brahmanou. Jeho postavení je transcendentální, neboť je oproštěn od čtyř nedostatků podmíněného života — nedokonalých smyslů a sklonu dopouštět se chyb, podléhat iluzi a podvádět. Dokonalý vaisnava, osoba vědomá si Krsny, je neustále v transcendentálním postavení, jelikož hovoří ve shodě s Krsnou a Jeho zástupcem. Vaisnavové hovoří v dokonalé shodě s Krsnou, a proto je vše, co říkají, mimo vliv těchto čtyř nedostatků. Krsna například v Bhagavad-gitě říká, že na Něho má každý neustále myslet, stát se Jeho oddaným, klanět se Mu, uctívat Ho a nakonec se Mu odevzdat. Tyto oddané činnosti jsou transcendentální — prosté chyb, iluze, podvádění a nedokonalosti. Proto každý, kdo je upřímným oddaným Pána Krsny a kdo káže tuto oddanost, přičemž hovoří pouze na základě Krsnových pokynů, je virajam, prostý nedostatků způsobených hmotným znečištěním. Ryzí brahmana či vaisnava proto věčně závisí na závěru Ved, na védských tvrzeních pocházejících od Samotné Nejvyšší Osobnosti Božství. Jedině z Ved můžeme pochopit skutečné postavení Absolutní Pravdy, která — jak je popsáno ve Srimad-Bhagavatamu — se projevuje ve třech rysech: jako neosobní Brahman, lokalizovaná Paramatma a nakonec jako Nejvyšší Osobnost Božství. Toto poznání je dokonalé již od nepaměti a bráhmanská či vaisnavská kultura na tomto principu věčně závisí. Člověk by proto měl Vedy studovat s vírou; nejen aby sám získal poznání, ale aby toto poznání a tyto činnosti šířil se skutečnou vírou ve slova Nejvyšší Osobnosti Božství a Ved.

Důležitým slovem v tomto verši je maṅgala (“příznivé”). Srila Sridhara Svami uvádí, že maṅgala neboli příznivé je dělat to, co je dobré, a odmítat to, co dobré není. Dělat co je dobré znamená přijímat vše prospěšné pro vykonávání oddané služby a odmítat co není dobré znamená odmítat vše neprospěšné. V našem hnutí pro vědomí Krsny následujeme tuto zásadu odmítáním čtyř zakázaných věcí — nedovoleného sexu, požívání omamných látek, hazardování a pojídání masa — a přijímáme zpívání nejméně šestnácti kol Hare Krsna maha-mantry každý den a pravidelnou meditaci opakováním Gayatri mantry třikrát denně. Takto lze udržet svou bráhmanskou kulturu a duchovní sílu v nedotčeném stavu. Ten, kdo přísně dodržuje tyto zásady oddané služby a dvacet čtyři hodin denně zpívá maha-mantru — Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare — dělá pokrok v duchovním životě a nakonec bude zcela způsobilý vidět Nejvyšší Osobnost Božství tváří v tvář. Jelikož konečným cílem studia a pochopení védského poznání je nalézt Krsnu, může ten, kdo dodržuje výše uvedené védské zásady, od samého počátku velmi zřetelně vidět všechny rysy Pána Krsny, Absolutní Pravdy, stejně jako v čistém zrcadle můžeme vidět úplný odraz svého obličeje. Závěr tedy zní, že brahmana se nestává brahmanou pouze tím, že je živou bytostí narozenou v bráhmanské rodině; musí mít všechny vlastnosti uvedené v sastrách a řídit se bráhmanskými zásadami ve svém životě. Tak se nakonec může stát osobou plně si vědomou Krsny a pochopit, kdo Krsna je. To, jak oddaný neustále vidí Krsnu tváří v tvář ve svém srdci, popisuje Brahma-samhita (5.38):

premañjana-cchurita-bhakti-vilocanena
santah sadaiva hrdayesu vilokayanti
yam syamasundaram acintya-guna-svarupam
govindam adi-purusam tam aham bhajami

Oddaný díky rozvoji čisté lásky ke Krsnovi neustále vidí ve svém srdci Nejvyšší Osobnost Božství, Svrchovaného Pána známého jako Syamasundara. To je dokonalé stádium bráhmanské kultury.