Ohňová oběť se podle védských příkazů pořádá za účelem nabízení potravy Nejvyšší Osobnosti Božství ve jménu polobohů. Při vykonávání ohňové oběti se pronáší slovo svaha v různých mantrách, jako je indraya svaha a adityaya svaha. Tyto mantry jsou pronášeny pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství prostřednictvím polobohů, jako je Indra a Āditya, neboť Nejvyšší Pán říká:

naham tisthami vaikunthe
yoginam hrdayesu va
tatra tisthami narada
yatra gayanti mad-bhaktah

“Nejsem na Vaikuntě ani v srdcích yoginů. Pobývám tam, kde Moji oddaní oslavují Mé činnosti.” Z toho plyne, že Nejvyšší Osobnost Božství neopouští společnost Svých oddaných.

Oheň není živý, ale oddaní a brahmanové jsou žijícími zástupci Nejvyššího Pána. Sytit brahmany a vaisnavy proto znamená sytit přímo Nejvyšší Osobnost Božství. Z toho můžeme vyvodit, že místo pořádání ohňových obětí bychom měli nabízet potravu brahmanům a vaisnavům, neboť to je účinnější než ohňová yajña. Názorný příklad uplatnění této zásady ukázal Advaita Prabhu. Když vykonal obřad sraddha pro Svého otce, zavolal nejprve Haridase Thakura a nabídl mu potravu. Po ukončení obřadu sraddha se má nabídnout potrava vznešenému brahmanovi; Advaita Prabhu ji však nejprve nabídl Haridasovi Thakurovi, který se narodil v muslimské rodině. Haridasa Thakura se ho proto ptal, proč dělá něco, co by mohlo ohrozit Jeho postavení v bráhmanské společnosti. Advaita Prabhu odpověděl, že nabídnutím potravy Haridasovi Thakurovi nasytil milióny prvotřídních brahmanů. Byl na toto téma připraven hovořit s kterýmkoliv učeným brahmanou a nezvratně dokázat, že nabídnutím potravy čistému oddanému, jako je Haridasa Thakura, získal stejné požehnání, jako kdyby ji nabídl tisícům učených brahmanů. Při vykonávání obětí se obětiny nabízejí do obětního ohně, ale když se nabídnou vaisnavům, bude účinek nepochybně vyšší.