na vidāmeha devānāḿ
helanaḿ vayam aṇv api
yan na gṛhṇanti bhāgān svān
ye devāḥ karma-sākṣiṇaḥ
na — ne; vidāma — můžeme nalézt; iha — v této souvislosti; devānām — polobohů; helanam — urážka, opomenutí; vayam — my; aṇu — sebemenší; api — ani; yat — kvůli kterému; na — ne; gṛhṇanti — přijímají; bhāgān — podíly; svān — své; ye — kdo; devāḥ — polobozi; karma-sākṣiṇaḥ — svědkové oběti.
Tento verš dokládá, že když kněží něco zanedbají, polobozi nepřijmou svůj podíl na oběti. Také v oddané službě existují přestupky, které se nazývají seva-aparadha, a ti, kdo uctívají Božstva Radhy a Krsny v chrámu, se jich musejí vyvarovat. Tyto přestupky popisuje Nektar oddanosti. Když se jen předvádí nabízení služby Božstvům, bez ohledu na seva-aparadhu, pak Božstva Radha-Krsny jistě oběť od takových neoddaných nepřijmou. Oddaní, kteří vykonávají chrámové uctívání, si tedy nesmějí vymýšlet své vlastní metody, ale musí přísně dodržovat usměrňující zásady čistoty. Potom Božstva jejich obětování přijmou.