न विदामेह देवानां हेलनं वयमण्वपि ।
यन्न गृह्णन्ति भागान्स्वान्ये देवाः कर्मसाक्षिणः ॥२८॥

na vidāmeha devānāḿ

helanaḿ vayam aṇv api

yan na gṛhṇanti bhāgān svān

ye devāḥ karma-sākṣiṇaḥ

na — ne; vidāma — můžeme nalézt; iha — v této souvislosti; devānām — polobohů; helanam — urážka, opomenutí; vayam — my; aṇu — sebemenší; api — ani; yat — kvůli kterému; na — ne; gṛhṇanti — přijímají; bhāgān — podíly; svān — své; ye — kdo; devāḥ — polobozi; karma-sākṣiṇaḥ — svědkové oběti.


Text

Milý králi, nenacházíme jediný důvod, proč by se polobozi měli cítit uraženi nebo zanedbáni, ale přesto tito svědkové oběti nepřijímají svůj podíl. Nevíme, proč tomu tak je.

Purport

Tento verš dokládá, že když kněží něco zanedbají, polobozi nepřijmou svůj podíl na oběti. Také v oddané službě existují přestupky, které se nazývají seva-aparadha, a ti, kdo uctívají Božstva Radhy a Krsny v chrámu, se jich musejí vyvarovat. Tyto přestupky popisuje Nektar oddanosti. Když se jen předvádí nabízení služby Božstvům, bez ohledu na seva-aparadhu, pak Božstva Radha-Krsny jistě oběť od takových neoddaných nepřijmou. Oddaní, kteří vykonávají chrámové uctívání, si tedy nesmějí vymýšlet své vlastní metody, ale musí přísně dodržovat usměrňující zásady čistoty. Potom Božstva jejich obětování přijmou.